Niesen – lanovkou na švýcarskou pyramidu

První projekty na stavbu dráhy na vrchol Niesenu se objevily už v 80. letech 19. století. Ozubnicová železnice měla vést z jeho severní strany od obce Wimmis u jezera Thunersee s trasou křižující četná lavinová pole. Extrémně vysoká cena kvůli dodatečným nákladům na stavby ochranných lavinových galerií stejně jako odpor místních obyvatel k narušení nádherného tvaru hory klikatou čárou trati zubačky nakonec tyto plány zhatily.

K oživení myšlenky výstavby dráhy na Niesen došlo až v souvislosti se stavbou železniční trati Spiez – Frutigen jako součásti známé transalpské železnice Lötschbergbahn, která dodnes převáží kolony aut lötschberským tunelem mezi kantony Bern a Wallis. Jako nový výchozí bod dráhy na Niesen byla zvolena obec Mülenen, nacházející se na této trati na východním úpatí Niesenu. Při značnému sklonu terénu a snaze o co nejpřímější trasu dráhy byl zvolen jediný v té době myslitelný systém horské dráhy – dva na sebe navazující úseky pozemních lanovek. Výstavba byla zahájena již 26. srpna 1906 a o čtyři roky později, 15. července 1910, se na Niesen vyvezli první turisté. Na náročné stavbě pracovalo současně až 350 dělníků s použitím jednoduchých pracovních prostředků, odpovídajících úrovni techniky z počátku 20. století. Jejich nepostradatelným pomocníkem bylo také stádo mul, přepravujících stavební materiál po speciálně pro stavbu vybudované mulí stezce. Teprve s postupem stavby byly využívány již položené části trati lanovky k dopravě materiálu pomocí navijáků. Na trase je celá řada umělých staveb, sedm viaduktů, dva tunely a několik později vybudovaných ochranných galerií.

Výchozí bod v obci Mülenen ležící v nadmořské výšce necelých 700 metrů je kromě železnice snadno dostupný i autem nebo autobusem. První úsek lanové dráhy s úctyhodným převýšením 1 000 metrů nás vyveze do mezistanice Schwandegg. Zde přestoupíme na druhý úsek, jehož horní stanice leží v nadmořské výšce 2 336 metrů, tedy asi 25 metrů pod geografickým vrcholem Niesenu. Trať lanových drah má rozchod 1 000 mm a dodavatelem jejich strojní technologie byla známá švýcarská strojírna Von Roll. Červené vozy obou úseků jsou shodné a poskytují místo pro 65 osob. Celá jízda z Mülenenu až na Niesen trvá 28 minut.

Niesen se může pochlubit také jedním Guinessovým rekordem, a to nejdelším schodištěm na světě. Jedná se o servisní ocelové a kamenné schody podél trasy obou lanových drah a odspodu až nahoru bychom zde napočítali neuvěřitelných 11 674 schodů. Již od počátku 80. let docházelo k jejich „zneužívání“ ke tréninkovým účelům běžkaři a také sportovci, provozujícími ve Švýcarsku velmi oblíbený běh do vrchu. Z ojedinělých výstupů se postupně stala tradice a běh na Niesen dnes patří k nejprestižnějším závodům svého druhu. Zatímco turista v dobré kondici vyjde od Mülenenu na Niesen po turistické cestě za 4 až 5 hodin, nejlepší časy na schodišti se pohybují kolem 52 minut. Samozřejmě je z bezpečnostních důvodů jakýkoli pohyb po tomto schodišti možný jen mimo provozní dobu lanovky.

Od horní stanice lanovky můžeme vystoupat po snadné turistické cestě lemované 12 naučnými tabulemi až na samotný vrcholek, kde se nachází vyhlídková plošina a stožár s vysílačem. Odtud se nám již otevře překrásné ničím nerušené panoráma – jako na dlani zde můžeme spatřit jezera Thunersee a Brienzersee, avšak dobře viditelný je odtud masív Jungfrau, za jasných dnů lze odtud dokonce spatřit i bílou kapuci Mont Blancu nebo vrchol známého Grandes Jorasses. Kousek pod vrcholem na stejné výškové úrovni jako stanice lanovky se nachází horský hotel Niesen Kulm, který je ještě starší než samotná lanovka – postaven byl již v roce 1856. Po kompletní rekonstrukci v roce 2002 nabízí restauraci s 320 místy (z toho je 180 míst na venkovní terase) a 8 dvoulůžkových pokojů. Kolem Niesenu je samozřejmě celá síť značených turistických tras všech náročností. Turistům, kteří místo jízdy lanovkou zvolí pěší výstup, pak přijde vhod bezplatná sprcha, která se nachází v horní stanici lanovky. Malí návštěvníci ocení také dřevěnou vesničku Niesendörfli.

Text: Roman Gric a Radim Polcer