úvod

Creux du Van (Val de Travers).
Jura. Země tří jezer.

V Creux du Van nad Neuchâtelským jezerem se příroda představuje v ohromném amfiteátru. Sedadla v lóži v 500 metrů vysoké stěně hlídají sice kozorožci, přesto úplně nahoře na hřebeni stojí člověk a žasne nad archaickou hrou přírody. Skoro čtyři a půl hodiny trvá okružní cesta, kterou je nejlépe si okořenit i trochou podzemí: návštěvou světoznámých asfaltových dolů u Travers.

​

 

Další informace ke stažení jsou k dispozici ZDE (v anglickém jazyce).

 

Okružní túra ve Val de Travers.
Je to přesně 725 výškových metrů a člověk stojí uprostřed arény superlativů: nahoře na Creux du Van. Přírodní amfiteátr o průměru jednoho kilometru je výsledkem neustálé eroze vodou a ledem - a rájem kozorožců, svišťů, srn, dravců a milovníků přírody. Po okraji této „arény" vede cesta, na které se divák vždy cítí jako v první řadě. A úplně dole v kotli čile vyvěrá pramen, „fontaine froide", jehož voda má po celý rok čtyři stupně nad nulou. Druhá velká atrakce údolí, které se táhne napříč Jurou od Neuchâtelského jezera k francouzské hranici, jsou asfaltové doly. Mezi lety 1711 a 1986 zde vznikl systém štol o délce 100 kilometrů. Asfaltem z údolí Travers jsou pokryty ulice Paříže, Londýna a New Yorku. Jeden kilometr opuštěných dolů je dnes otevřen návštěvníkům, jimž se jako specialita servíruje šunka dušená v asfaltu. Kdo to chce celé dobře strávit, udělá tak nejlépe se „zelenou vílou": Val de Travers je totiž domovem absintu, tajné hvězdy údolí.