Chleba - to je ve Švýcarsku věda
úvod
Švýcaři milují svůj chléb, na stole nesmí chybět během snídaně, při obědě ani u večeře. Není proto divu, že se zde peče až 200 druhů chleba. Každý region má svou specialitu, některé chleby se připravují pouze v určitém období nebo během svátků. Chleba je ve Švýcarsku věda.
Švýcaři sní hodně čokolády, sýrů, ale i chleba. Ty mají
nejrůznější tvary – jsou šišaté, kulaté, nízké, vysoké,
uzpůsobené na lámání anebo se jedná o drobnější pečivo
připomínající české housky. Výběr je obrovský. Typickou švýcarskou
snídani tvoří chleba (nebo obdoba naší housky) s máslem, marmeládou či
sýrem. Švýcaři mají také spoustu jídel, ve kterých starší chleba
upotřebí, jedná se o recepty podobné třeba naší žemlovce.
„V německých kantonech se více jí tmavý žitný chléb, v italských a
francouzských regionech se peče spíše bílé pečivo,“ vysvětluje Barbara
John, bývalá majitelka obchodu Swiss Cheese, která nás provede těmi
nejzajímavějšími švýcarskými chleby a doporučí, které sýry se k nim
nejlépe hodí.

1. Hruškový chléb (Bündner Birnenbrot)
Jedná se o specialitu pocházející z kantonu Graubünden, která se dříve pekla spíše jen o Vánocích. Je nasládlý, nechybějí v něm ořechy, fíky a sušené hrušky. Dnes ho koupíte celoročně a nejlépe chutná namazaný kvalitním máslem. Je to přesně ten chleba, který vám s láskou upeče babička, anebo si pro něj jdete ke svému pekaři. Příprava je dost pracná, když už si ho doma někdo peče sám, vždy upeče více než jeden bochník. Milovníci sýrů si jej mohou dopřát s tvrdým výrazným sýrem Gruy re či s Willy’s Jersey Blue, úžasným aromatickým, krémovým sýrem z jerseyského mléka od známého sýraře Willyho Schmida.
2. Pletenec z Bernu (Berner Sonntagszopf)
Těsto na bernský pletenec je hodně podobné české vánočce. Peče se ale po celý rok, není sladký a Švýcar si ho obvykle dopřeje k nedělní snídani. „Je to můj oblíbený chleba, často si v sobotu zadělám těsto, v neděli ráno si přivstanu a pletenec upeču, abychom ho měli na snídani,“ říká Barbora John. Ve švýcarských pekárnách je pečou třeba s metrovou délkou a lidé si domů nosí jen jejich část. Nejčastěji se podává jen s máslem. Dobře chutná i s kouskem pravého bernského Emmentalu.
3. Walliský žitný chléb (Walliser Roggenbrot
AOP)
Tmavý žitný chleba pochází z kantonu Wallis. Nese chráněné evropské označení CHOP, což znamená, že se peče jen ve Wallisu z místního žita podle přísných pravidel a předpisů. Lidé si ho také pečou sami doma anebo si na vesnicích pronajmou starou historickou pec, u níž se sejdou celé rodiny nebo party sousedů a sami si chléb připravují. „Je to vlastně taková netradiční společenská akce, zabere celý den. Pec se roztápí dvakrát, třikrát ročně, proto se peče chléb, který vydrží několik měsíců. Připravuje se i sto kusů chleba, které si pak rodiny rozdělí,“ dodává Barbara John. K walliskému chlebu se nejlépe hodí sýr ze stejného regionu, třeba Walliser Hobelkäse (hoblinkový sýr), který se podává ve formě jemných hoblinek.
4. Pürli nebo Bürli (podle regionu)
Velmi oblíbeným pečivem ve Švýcarsku jsou Pürli, tmavé housky – vevnitř měkké s křupavou kůrkou. Pocházejí z kantonu St. Gallen, ale prodávají se po celém Švýcarsku. Švýcar si pro ně chodí do pekárny a dává je dětem do školy na svačinu nebo je chystá na stůl k snídani. Chutnají skvěle po celý den. Podávají se jen tak anebo plněné šunkou či sýrem, například výrazným Appenzellerem. Pürli jsou nejoblíbenější přílohou k telecí klobáse nebo k cervelatu, což je klobása podobná českému buřtu, a nesmí chybět při grilování.
5. Chléb z Ticina (Pane ticinese)
Ticino je region na hranici s Itálií, hovoří se zde italsky a také chleba pečou po italsku – bílý a světlý. „Pane ticinese“ má měkčí kůrku, tak trochu připomíná naši veku, ale peče se s jakýmsi křížkem nahoře. Aby se dobře lámal na kousky. Tato veka se totiž nekrájí, ale každý si z ní ulamuje, na kolik má zrovna chuť. „K tomuto chlebu se hodí horské sýry, ale i polotvrdé jemnější sýry, jako je Bio Swiss anebo luxusní ovčí Pecorino, které máme v našem obchodě v Libuši,“ dodává Barbara John.
6. Weggli
Oblíbené pečivo k snídani. Weggli je z bílé mouky, hodně měkká a připomíná naši housku nebo malou veku. Dá se koupit po celém Švýcarsku. Švýcar si housku weggli namaže nejraději máslem a marmeládou. Děti mají jeden speciální recept na oblíbenou svačinu: do weggli si píchnou čokoládovou tyčinku. Chutná bude ale také se sýrem Tilsiter, což je středně tvrdý, méně aromatický sýr žluté barvy.
7. Gipfeli
Gipfeli v Česku známe pod názvem croissant. Pochází z francouzských kantonů, ale oblíbený je po celém Švýcarsku. Gipfeli ale není na rozdíl od francouzského croissantu tak máslový, je však hodně křupavý a na stole pokaždé zůstane kupa drobků. V kavárnách se dopoledne návštěvníků automaticky ptají, zda si ke kávě dají i gipfeli (Kaffee und Gipfeli). Lze je koupit i plněné, například čokoládou, nejčastěji se ovšem prodávají suché. „Tohle je jedno z mála švýcarských pečiv, ke kterému se sýr nehodí. Jí se na sucho nebo s máslem a marmeládou. Doporučuji domácí džem, který jsme začali prodávat v našem obchodě v Praze. Už brzo budeme ke kávě servírovat i pravé švýcarské gipfeli,“ dodává Barbara John.
8. Chleba s erbem (Jura Brot)
V kantonu Jura mají zvláštnost – chleba s erbem. Právě Jura je nejmladším kantonem, který vznikl ve Švýcarsku (až v roce 1979), proto si zde tuto událost připomínají chlebem. Chléb se peče buď ve speciálních formách, nebo pekař nakreslí kříž moukou. Jedná se o výborný chleba, ke kterému se hodí například místní horský sýr (Jura Bergkäse).