úvod

Je tomu 150 let, co se ve Svatém Mořici ve Švýcarsku zrodil zimní turismus. Už více než sto let jsou jeho nedílnou součástí i lanovky a vleky.

​

Švýcarsko bylo mezi alpskými zeměmi průkopníkem nejenom v zimní turistice, ale také v budování lanovek. Nejstarší turistická pozemní lanovka se v Evropě objevila už v roce 1879 a najdeme ji právě ve Švýcarsku u hotelu Giessbach na břehu jezera Brienzersee. První veřejná lanovka v kantonu Graubünden je z roku 1899 a vede k hotelu Schatzalp v Davosu. Zcela první lanovkou, která v kantonu Graubünden zpřístupnila vyhlídkový vrch, byla pozemní lanová dráha v oblasti Horního Engadinu z Punt Muraglu u Celeriny na Muottas Muragl. Zahájila provoz v roce 1907 a v modernizované podobě funguje dodnes. Tato lanová dráha slouží jako výchozí bod řady turistických tras, obsluhuje restauraci a zrenovovaný romantický hotel Muottas Muragl. V zimě je u její horní stanice start 4,2 km dlouhé sáňkařské dráhy.
V roce 1913 se rozjela další, tentokrát poněkud kratší pozemní lanovka k léčebně (později hotelu) Chantarella, vybudovanému jen o rok dříve nad Sv. Mořicem Emilem Thoma-Badruttem. Tento stavitel se o 15 let později už nemohl dívat, jak se jeho lyžování a sáňkování chtiví hosté trápí příkrým svahem Corviglie, a proto nechal při příležitosti zimní olympiády ve Svatém Mořici v roce 1928 postavit navazující pozemní lanovku z Chantarelly na Corviglii. Jedná se o první dráhu výhradně sloužící zimním sportům.


Po rekonstrukci v roce 1985 se článkové vozy pro 200 osob pozemní lanovky Chantarella – Corviglia staly symbolem moderního lyžařského střediska přímo nad Svatým Mořicem.


Dnes by ji její stavitelé sotva poznali. Po první rekonstrukci v 50. letech minulého století následovala v roce 1985 kompletní přestavba. I když dolní i horní stanice zůstaly na původních místech, nová trať se od té původní částečně odchyluje a je tvořená 226 čtrnáctimetrovými betonovými nosníky, umístěnými na betonových pilířích nad zemí. Toto řešení zajišťuje lanovce nejen snadnější odklízení sněhu, ale především dlouhou životnost. Pořízeny byly také nové dvoučlánkové vozy s kapacitou 200 osob. V roce 1994 prošel rekonstrukcí také první úsek na Chantarellu a dnes se zde svezeme moderními prosklenými vozy.
V roce 1955 se rozjela první kabinová kyvadlová lanovka v Horním Engadinu jako navazující lanovka z Corviglie na 3 057 metrů vysoký Piz Nair. Tato 2 424 metrů dlouhá dráha vybavená původně 40místnými kabinami byla zároveň první švýcarskou lanovkou, která překračovala nadmořskou výšku 3 000 metrů. V roce 2002 byla i tato lanovka nahrazena novou lanovkou s moderními 100místnými kabinami, které jsou pro větší komfort obsazovány jen 80 osobami.


Od roku 2002 jsou na lanovce Corviglia – Piz Nair v provozu moderní kabiny. Jižní fasáda budovy lanovky je osazená fotovoltaickými panely


Rok po světové premiéře v Davosu (1934) se objevil lyžařský vlek systému Constam také na svahu Suvretty nad Svatým Mořicem. Základní princip byl podobný, jaký známe u dnešních kotvových vleků. Zatímco vlek v Davosu měl délku jen 270 metrů, trasa Suvretta – Randolins ve Svatém Mořici dosáhla na svou dobu úctyhodné délky 800 metrů při převýšení 260 metrů. V roce 1937 následoval druhý úsek Randolins – Plateau Nair a vlek Chantatsch v sousední Pontresině.
Zanedlouho po vybudování kyvadlové lanovky na Piz Nair byla přes 3,5 km dlouhá kyvadlová lanovka otevřena 22. prosince 1956 také na Diavolezzu (2 978 m n. m.) s dolní stanicí přímo u zastávky Rhétské dráhy. Diavolezza je mimořádně oblíbená především pro nádherný výhled na trvale zasněžené pa Lanovka slouží zároveň jako spojení s horským hotelem Diavolezza a u její horní stanice také začíná deset kilometrů dlouhý ledovcový sjezd po ledovci Morteratsch. V roce 1980 byla původní lanovka nahrazena novou se 125místnými kabinami, které byly na přelomu let 2011 a 2012 v rámci modernizace vyměněny za nové panoramatické kabiny.norama masivu Bernina, jehož nejvyšší vrchol Piz Bernina dosahuje výšky 4 049 metrů.


Ve Sv. Mořici se už koncem roku 1935 na svazích Suvretta objevil tento lyžařský vlek, jeden z prvních na světě


Po letech vyjednávání a plánování mohla být na počátku 60. let postavena také nejvýše položená lanovka východních Alp Surlej-Silvaplana – Corvatsch (3 303 m n. m.) s mezistanicí Murt l. Dnes nabízí Corvatsch kromě jedinečného výhledu a množství turistických tras i sjezdovek také kulinářské zážitky. V zimě jsou zdejší sjezdovky propojeny se sousedním Furtschellasem. Ani na vrchol Corvatsch již pochopitelně nejezdí zcela původní lanovky – zatímco první úsek byl novou moderní lanovkou nahrazen v roce 1997, druhý úsek přišel na řadu v roce 2008. Nedaleká Celerina se své první lanovky dočkala v roce 1958. Jednalo se o tehdy velmi moderní čtyřmístnou kabinkovou lanovku dvoulanového systému s horní stanicí na Alp Marguns. Tu v roce 1991 vyměnili za modernější šestimístnou Ve Sv. Mořici se už koncem roku 1935 na svazích Suvretta objevil tento lyžařský vlek, jeden z prvních na světě Od roku 2012 je moderními kabinami vybavená i lanovka Diavolezza, která je stejně tak oblíbená v létě jako v zimě kabinkovou lanovku, o čtyři roky ji doplnili o navazující šestisedačkovou lanovkou na Trais Fluors, první svého druhu ve Švýcarsku.
Mezi další lanovky ve Svatém Mořici a okolí patří například kyvadlové lanovky Piz Lagalb, Sils Maria – Furtschellas, Signalbahn nebo dvousedačka Pontresina – Alp Languard se zalomenou trasou.
V celém Horním Engadinu je dnes v provozu 32 lanovek a 27 lyžařských vleků s celkovou přepravní kapacitou 65 000 osob za hodinu. Z 350 kilometrů sjezdovek je 100 km technicky zasněžováno. V létě dostanete u mnoha ubytovatelů, pokud zůstanete alespoň na dvě noci, čipovou kartu Bergbahnen inklusive, díky níž můžete bezplatně využívat všech 13 letních lanovek v oblasti (3 pozemní, 6 kyvadlových, 1 kabinkovou a 3 sedačkové). I v zimě mají hosté ubytovaní v oblasti Sv. Mořice skipasy se slevou.


Od roku 2012 je moderními kabinami vybavená i lanovka Diavolezza, která je stejně tak oblíbená v létě jako v zimě