Rigi, královna hor – lodí, lanovkou, pěšky – aneb auto nechte na parkovišti

Parkování není zrovna nejjednodušší, hotel vlastní parkoviště nemá a to, že můžete zaparkovat na „modrých“ zónách, se dozvídáte až na recepci. Možná by nebylo od věci, kdyby informaci o možnostech parkování hotel sdílel na stránkách nebo v úvodním e-mailu ohledně rezervace. Každopádně pověstnou švýcarskou pokutu za špatné parkování jsem za tu krátkou chvilku, než jsme se ubytovaly a dostaly kompletní informace, nedostala.

Navzdory problémům s parkováním je naše nadšení z hotelu naprosto jasné. Hotel je zařízen tak trošku ve francouzském stylu, jednoduše, účelně, ale zároveň se tu opravdu cítíte jako doma. Už jen ten pocit při vstupu do zahrady s prastarými stromy vás přenese do oázy klidu a pohody. Atmosféru navíc ještě podtrhuje osobnost recepční Evelyne, která hovoří naprosto dokonale anglicky a německy a trochu jsem ji podezírala, že by ani francouzština nebyl problém, protože právě ona pro mě v mých představách byla tvůrcem té domácké a příjemné francouzské atmosféry.

Plán zítřejšího výletu je jasný – RIGI, královna hor. Nějak ještě nemám úplně jasno, jak chceme následující den naplánovat a nějak podvědomě se se Evelyn svěřím, že bych někam chtěla dojet autem, pak kousek lanovkou, kousek pěšky… „Kdepak auto, to nechte tady u hotelu. Poradím vám něco lepšího, ať si ten výlet užijete se vším všudy, jak se tady ve Švýcarsku nosí“, začíná mi Evelyn vysvětlovat a tahá při tom mapku Rigi a okolí. „Jeďte první lodí, ten pohled z paluby parníku na okolní hory a vzdalující se město, ten vám žádná cesta autem nenabídne. Dojeďte minimálně do Weggis, tam přestupte na lanovku, tou se dostanete až na samý vrchol Rigi a dolů můžete sjet jinou lanovkou třeba do Vitznau a zase se vrátit lodí zpět sem do Luzernu“, vysvětluje Evelyn a energicky přitom zaškrtává v mapě naše zítřejší cíle. Poté mi i mapku, která obsahuje i jízdní řády lodí, předává a popřeje nám co nejvíc zážitků a hezké počasí.

No, přiznám se, že loď mě opravdu nenapadla. Kamarádka je z tohoto nápadu také nadšená, a tak po vydatné snídani vyrážíme pěšky do centra města, což opravdu trvá i s focením nějakých 20 minut času, kupujeme loděnky do Vitznau, protože pokladní nás informuje, že lanovka z Weggis je dnes kvůli údržbě mimo provoz. Loď jede za 40 minut, a tak máme ještě čas si udělat pár krásných fotek z nejfotogeničtějšího a nejstaršího dřevěného mostu v Evropě, zažít ranní atmosféru okolních kaváren, které se pomalu probouzejí k životu a s nimi i jejich návštěvníci. Pomalu se vracíme do přístavu a během chviličky vyplouváme.

Musím v duchu poděkovat Evelyn za tento skvělý nápad – plavba je úchvatná a pohled na okolní majestátní hory je téměř dechberoucí. Slunce svítí na plno s příslibem dalšího dne pod azurově modrou oblohou a mírný větřík, který všem pasažérům tvoří na hlavách ležérní účesy je jen skvělým doplňkem této švýcarské dokonalosti. Nevíme, kam se dívat dřív – zda na vrchol hory Pilatus, který je opravdu tajemně překrytý bílými oblaky na jinak modrém azurovém nebi nebo již směrem k vrcholu Rigi, který hodláme dnes zdolat.

Plavba, která trvala skoro hodinku, tak uběhne tak rychle, že nám je až skoro líto, že musíme loď opustit. Ve Vitznau přesedáme na lanovku, spíše tedy vláček, zubačku a vydáváme se do hor, naším cílem je nyní stanice Rigi Kaltbad, protože chceme nejvyšší bod hory ve výšce 1 748 m nad mořem dobýt pěšky. Jak vláček stoupá, pohledy na jezero jsou tak dokonalé, že se mi ani nechce věřit, že to opravdu vidím vše na vlastní oči. Když vystoupíme, mám pocit, že tohle všechno kolem, lesy, hory, jezero, slunce, modrou oblohu i mraky nad Pilatusem, že tohle všechno musím obejmout, že teď a tady chci jen prostě být a vnímat tu krásu kolem.

Ale je čas jít dál, za další zatáčku na cestě, za dalšími uchvacujícími pohledy. Pomalu, doprovázeny všudypřítomným cinkáním kravských zvonců, přicházíme do malé vesničky Rigi Klösterli. Ve vesničce vysoko v horách se nachází téměř tajuplný hotel s názvem Zum Goldenen Hirschen: https://kloesterli.ch/index.php. Tento hotel, který vypadá, jako by zůstal nedotknut novým stoletím, je oázou klidu a pohody, dýchne na vás neskutečně pozitivní atmosféra, a navíc si můžete ať již v restauraci uvnitř hotelu či na venkovní terase pokrmy stoprocentně domácí kuchyně, která nadchne jak vegetariány, tak i masoužrouty. Vše je navíc kořeněno naprostým tichem, protože do Klösterli se jinak než lanovkou nebo pěšky nedostanete. Pro zájemce o spiritualitu, jógu, vnitřní klid si ještě dovolím zmínit, že v hotelu každoročně pořádají velmi zajímavé akce, na které se můžete na stránkách hotelu i přihlásit. Navíc článek o tomto téměř bohem zapomenutém hotýlku vyšel i na stránkách světoznámého časopisu Reader´s Digest: https://readersdigest.de/…ugsberg-rigi.

Návštěvu Klösterli ukončuji tichým pozastavením v jedné z nekrásnějších kapliček místních hor nazvané Maria zum Schnee. Je sice srpen, ale magie hor a kapličky působí tak, jako by vzduch byl provoněn atmosférou jarních tajících sněhů s příslibem nádherného léta plného vůně sena z okolních luk. Zase mám ten pocit, jako bych se přenesla o sto let zpátky, vnímám jen atmosféru kapličky, neskutečné ticho a sílu okolních majestátních hor i jezer.

Je však čas jít dál. Procházíme kolem velmi starého patrového domu, který přímo svádí k natáčení romantických filmů ve stylu Rosaműnde Pilcher, skoro vidím zamilovanou hlavní hrdinku stát v nádherných letních šatech na jednom z balkónů, kterak si stejně jako my užívá tento nádherný slunečný den. Ale tímto romantika končí a začíná nemilosrdné stoupání k vrcholu samotného Rigi.

Stoupáme a stoupáme, hlad začíná útočit. K vrcholu zbývá ještě asi hodina výstupu, když tu se před námi otevře tak nádherný výhled do krajiny, že neodoláme a rozkládáme náš piknik korunovaný otevřením lahve Bohemia Sekt, který pro tuto příležitost nesu v batohu. Vůbec se nemůžeme nabažit pohledem do údolí, které korunuje pohled na Malý a Velký Mythen, na které se dají udělat krásné túry z nedalekého poutního místa Einsiedeln. Jen tak sedíme, popíjíme „bublinky“, koukáme do krajiny, vůbec nemluvíme, jen necháváme hory a slunce, aby pronikly do každé buňky našeho těla.

Nohy po vínku nenápadně ztěžkly, ale je potřeba stoupat dále, což nám po slunečním dobíjení našich vnitřních baterií jde celkem snadno. Nepřipadá nám to vůbec dlouho a již jsme na vrcholu Rigi. Sluníčko stále příjemně hřeje, a tak se opět usazujeme na další terase, a protože už jsme bublinkami začaly, dáváme si jako odměnu za dobití vrcholu sklenku prosecca, ve které se odrážejí odpolední malé obláčky. Neodolám a tuto scenérii odehrávající se v mé sklence prostě vyfotit musím.

Čas se však nemilosrdně začíná nachylovat, a tak se pomalu začínáme vydávat zpátky do údolí. Ano, chceme si ještě užít tento nádherný den, kochat se pohledy na okolní hory, vnímat sílu slunce a přírody, a tak jdeme pěšky kolem nádherných domků naprosto elegantně usazených v okolních svazích, téměř každý se pyšní i švýcarskou vlajkou před nebo na domě. Skoro všechny jsou velmi citlivě zapracovány do okolní krajiny, postaveny ze dřeva, se kterého pomalu ještě cítíte vůni lesa.

Pomalu přicházíme opět do stanice lanovky v Rigi Kaltbad, odkud se již vydáváme zpět k jezeru. Ve Vitznau si dopřejeme malou večeři. Jezero má stále magičtější barvu, a tak neodolám a prostě si musím jít zaplavat. Po dni stráveném v pohorkách je do další z top okamžiků dnešního dne, kdy příjemně chladná voda obejme moje tělo a já jen plavu a užívám si okolní svět všemi smysly.

Z dálky vidím přijíždět naši loď, a tak pomalu vylézám na břeh, slunce mě ještě stihne osušit a v okamžiku, kdy se den pomalu překlápí do tajuplného soumraku, se vydáváme zpět na plavbu do Luzernu a plny nových zážitků se ukládáme do pohodlné postele v našem hotýlku, abychom mohly snít o dalších zážitcích, které nás ještě v této kouzelné zemi helvétského kříže čekají.

Adresa:
The Bed + Breakfast
Taubenhausstrasse 34
6005 Luzern

Web:
www.thebandb.ch
https://www.rigi.ch/en

Doba dostupnosti:
Ubytování v The Bed + Breakfast celoročně,
Pozor na omezené otevírací hodiny recepce – informace přijde automaticky po ověření rezervace

Kategorie:
Příroda a hory
Relaxace a odpočinek

Autor:**
Zuzana Krčmaříková
E-mail:
Zuzana.krcmarikova@scs-engineering.cz