Vše, co byste chtěli vědět o absintu a ještě víc

Do městečka Môtier se dostanete z Neuchâtelu asi za půl hodiny. Muzeum najdete snadno. Když vyjdete z nádraží, rovně za nosem po nejširší ulici, která se zcela prvoplánově jmenuje, Grande Rue (Velká ulice), vaše kroky bude směrovat plakát z roku 1910, na němž jízlivý stařík dupe na zelenou vílu proklátou dýkou. Je to rok zákazu nápoje. Muzeum se nachází ve starém, nejspíš gotickém, domě. Záměrně vynechám všechny technické a historické informace, které o absintu nabízí Google. Do muzea se vchází, a také se z něj vychází, přes prodejnu s barem. Mají tady tolik druhů absintu, že si to nedovedete představit ani v nejbujnějších snech. Nápoj se tam servíruje tradičním, ale moderně designovým, způsobem. Fontánky, které se proslavily jako nezbytný doplněk „zelené hodinky“ a můžete je vidět v následující expozici, jsou hranoly z hladkého skla s nerezovými kohoutky.

Historie absintu je představena nejrůznějšími artefakty, které potěší srdce každého vetešníka – staré láhve, lžičky i zmíněné fontánky. Marketing nápoje ilustrují především dobové plakáty. Rozkmit je to veliký. Absint fasovali vojáci v severní Africe jako dezinficiens problematických zdrojů vody v této lokalitě i ve válce obecně. Na plakátech jsou znázorněny i elegantní dámy, které hlásí, že je to jejich „pêché mignon“ čili roztomilý hřích, ale také rozdováděné ženy zvoucí k taškařicím a nedbající na poodhalené ňadro. To že byl absint uměleckou múzou především básníků, je notoricky známá skutečnost – viz Google nebo kavárna Slavie v Praze. Dozvíte se všechno o rostlinách, které se do absintu přidávají. Není to jen hlavní bylina pelyněk pravý Artemisia absinthium. Tvůrci expozice také na jedné z tabulí píší: „Ne! V absintu není kořen z hořce, a thujon není ani rostlina ani hmyz, ale molekula, hlavní účinná látka pelyňku.“

Součástí muzea je i výuková kuchyně, kde probíhají kurzy vaření. Připravuje se tu mimo jiné i dezert Mitterand 1982. Je zatížen následující rozšafnou historkou. Jemný mražený krém s kapkou absintu byl připraven při příležitosti návštěvy zmíněného prezidenta. Toho roku byl absint ve Francii ještě zakázán. Z dezertu byla diplomatická nóta, popotahování cukráře… a nakonec se stal ikonickou laskominou muzea.

A rozhodně nevynechejte takový prapodivný kumbál v přízemí. Je v něm stařičký alambik, v němž se v dobách zákazu absint podloudně pálil. A také tu uvidíte dvě prapodivné nádoby připomínající „placatky“ pro nějakého obra. Kovové čutory se přivazovaly pod kabát na každý bok jedna a hádejte, k čemu sloužily? Ano, pašovalo se v nich. Dneska je hlavní pašerácká stezka turistickou atrakcí, je nazvaná Route d´Absinth a vede ze švýcarského Val de Travers, kolébky nápoje, do francouzského Pontalier, považovaného za hlavní město absintu.

Adresa:
Maison Absinth
Grande Rue 10
CH-2112 Môtier NE

Web:
https://www.maison-absinthe.ch/

Doba dostupnosti:
celý rok

Kategorie:
Kultura, Místní kuchyně, Relaxace a odpočinek, Vzdělávací aktivity,

Autor:
Jana Vlková
E-mail:
kytkykjidlu@gmail.com