Vinice Lavaux kde sklízí víno i helikoptéry
úvod
„Je dobré být přitom“, našla jsem poznámku v deníku ze září 2007 z oslav zápisu vinic nad Ženevským jezerem na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Zařazení vinic Lavaux v kantonu Vaud k tehdy šesti dalším podobným privilegovaným kulturním krajinám ve světě úspěšně završilo snahu Švýcarů o oficiální uznání tradičních vinic, o jejich zachování pro budoucí generace.
Pozvání přijali také zástupci z pařížského ústředí UNESCO, místní slavili sebevědomě, hosté s obdivem. Při projevech padala slova jako úcta k tradicím, unikátní krajina, mimořádně šetrná kultivace. Ženevské jezero křižovaly tradiční parníky včetně historického Belle Epoque La Suisse, aby měli hosté lepší výhled na oslavované vinice. Všichni si uvědomovali, jaké privilegium je stát se součástí světového dědictví.
Kanton Vaud
Region Ženevského jezera je rozmanitý stejně jako celé Švýcarsko.
Nepříliš vysoké pohoří Jura na severu s tradiční výrobou hodinek
střídají směrem k západu bělostné vrcholy Alp s oblíbeným zimním
střediskem Les Diablerets. Kraj mezi Jurou a Ženevským jezerem vyplňuje
mírně zvlněná krajina s malebnými vesničkami uprostřed obdělávaných
polí. Nebylo tomu tak vždy, kdysi téměř celé území dnešního kantonu
pokrývaly husté lesy, postupně je však noví osadníci vypalovali a měnili
na zemědělskou půdu (slovo vaud znamená v keltštině lesy).
Nejatraktivnější část regionu se rozkládá podél břehů Ženevského
jezera. Tady leží Lausanne, hlavní město olympijských her, Montreux,
proslavené jazzovými a filmovými festivaly, Vevey, kde našel svůj nový
domov Charles Chaplin a kde se vyrábí proslulá švýcarská čokoláda.
Když na rozhraní jedenáctého a dvanáctého století začali v místech
dnešní vesnice Dézaley vznikat první terasy s vinnou révu, jistě tehdy
osadníky nenapadlo, že jednou provždy mění ráz krajiny. Dnes na malebných
vinicích Lavaux, na příkrých svazích nad Ženevským jezerem, pěstují
vynikající odrůdu Chasselas, ze které vyrábějí jedno
z nejkvalitnějších švýcarských vín. Terasy obehnané kamennými zídkami
zůstávají svědky trpělivosti, pracovitosti a vytrvalosti mnoha lidských
generací.
Slunce a půda, záruka kvality
Kvalitní víno potřebuje hodně tepla a oblast Lavaux má slunce hned ve
třech podobách, alespoň tak to tvrdí místní vinaři: to první, skutečné
na obloze, druhé, jehož teplo se odráží od hladiny jezera a třetí
„slunce“– s blahodárným teplem vyzařovaným z vyhřátých kamenných
teras.
Komplex usazenin slepenců, pískovců, břidlic a slínovců bývalého
terciérního moře jsou základem pro vznik kvalitních půd pro vinohrady.
Jejich vývoj ovlivnila poslední doba ledová, kdy pomalu se pohybující
ledovec vyvíjel velký tlak na podloží a unášel sebou spoustu materiálu.
Měnící se klimatické podmínky přispěly k vytvoření různých typů
svahů s různými typy půd – od jemných zemin až po půdu s hrubými
úlomky ve spodních horizontech. Hrubozrnnost a sklon svahu ovlivňují
množství absorbované vody do půdy, na níž závisí kvalita a chuť vína.
Bez výhodné polohy vinic na prosluněných jižních svazích,
odpovídajícího geologického podloží a dobré půdy bohaté na minerály
by stěží mohla vznikat tak vynikající vína.

Helikoptéry při vinobraní
Vinice zaujímají kolem osmi set padesáti hektarů, zbytek svahů jsou
nahuštěné vesničky, vždy s jedním malým kostelíkem a obytnými
staveními, bez šance se dále rozšiřovat. Vše se točí kolem vinic,
a nejvíce při vinobraní. V té době si vinaři najímají brigádníky
většinou z Portugalska nebo Francie, kde vinobraní končí dříve.
Vinná réva se sklízí ručně jako v minulosti, česači zralé hrozny
stříhají a ukládají do beden a v krosnách na zádech snášejí dolů do
připravených valníků. Tam, kde je svah natolik příkrý, že znemožňuje
chůzi, sváží úrodu helikoptéra. Při orientaci pomáhá pilotům
speciální mapa s vyznačenými čísly, odpovídajícím stejným číslům
na vinicích. Spojení mezi helikoptérou a vinaři zprostředkují
vysílačky. Objemné pytle s hrozny o váze až osm set kilogramů se
přepravují vzduchem zavěšené na laně.

Odrůda Chasselas a ekologie
Sedmdesát procent veškeré místní produkce představuje v oblasti Lavaux
velmi ceněná odrůda Chasselas, i když v jiných vinařských regionech ji
využívají jen k výrobě stolního vína. Rozšířená je i odrůda Gamay
nebo Pinot noir. Každá vesnice dává vínu vlastní název, existují
Dézaley, Epesses, Vevey, Montreux, Lutry, Calamine, St. Saphorin a další.
Jen minimum každoroční produkce jde na vývoz. Při zpracování hroznů
nepřijde nic nazmar, spotřebuje se vše, včetně odpadu ze slisovaných
hroznů, který využívají farmáři jako hnojivo.
Švýcaři víno milují, většinu vypijí doma, navíc ještě zkonzumují 250
milionů láhví vína dovezeného.
V posledních letech vznikla právě v kantonu Vaud zajímavá iniciativa na
podporu konzumace domácí produkce a ekologického přístupu k životnímu
prostředí úsporou energie. Než se cizí víno dostane na pult ke
švýcarskému spotřebiteli, musí urazit často mnoho tisíc kilometrů
a spotřebovat mnoho energie, zatímco místní víno nikoliv. Na etiketách
místního Chasselas na tuto skutečnost upozorňuje značka Eco-Lavaux. Deset
procent z ceny takto označeného a prodaného vína je určeno na pomoc
vybraným ochranářským organizacím.

Vinice pod dvojí ochranou
Z terasy domu vinaře Jeana-Marca Gaye ve vesnici Epesses, jehož pozvání
jsme přijali, se naskýtá překrásný výhled na zeleň terasových vinic, na
lesknoucí se hladinu Ženevského jezera, i na bělostné vrcholy Walliských
Alp v dáli. Kdyby Marc svých 2,5 ha atraktivních pozemků prodal stavebním
investorům, stal by se přes noc milionářem. Naštěstí jsou svahy nad
jezerem chráněny zákonem a mohou být využívány pouze jako vinice,
hotelový stavební boom tady nehrozí.
Farmáři mohou provádět nanejvýš nějaké vnitřní úpravy ve svých
domech, ale i na ty potřebují souhlas příslušných úřadů. Zachování
stávající unikátní kulturní krajiny zaručují švýcarské zákony již
od čtyřicátých let minulého století a od roku 2007 i příslušnost ke
světovému dědictví UNESCO.
Švýcarské dědictví UNESCO
Úspěšnému zařazení vybraného místa nebo památky ke světovému
dědictví předchází vždy náročné zpracování nominace, v případě
vinic Lavaux na ní pracovalo třicet švýcarských odborníků několik let.
Hotové podklady předali federálnímu úřadu pro kulturu a teprve následně
vláda postoupila žádost o zápis příslušnému výboru na UNESCO do
Paříže. Na 31. zasedání výboru světového dědictví v roce 2007 pak
zazněla pro vinice Lavaux kladná odpověď.
Od té doby přibyly ke světovému dědictví další švýcarské unikáty.
V roce 2008 Rhétská železnice Albula a Bernina, dvě historické tratě
přes švýcarské Alpy s mnoha tunely, viadukty a mosty jako doklad
unikátního technického, architektonického i estetického řešení tratě
v nepřístupné krajině. A v témže roce přibyl i jeden přírodní
celek, tektonické území Sardona v Glarnských Alpách s unikátně
zachovanou geologickou stavbou centrální části Alp, dokumentující
názorně vrásnění a pohyby zemské kůry. V roce 2009 ocenilo UNESCO
města La Chaux-de-Fonds/Le Locle ve švýcarském pohoří Jura, plánovitě
vybudovaná pro potřeby místního hodinářského průmyslu.
Poslední zápis z letošního roku patří kůlovým stavbám v předhůří
Alp, zahrnuje celkem 111 archeologických nalezišť prehistorických staveb ve
Švýcarsku, Německu, Rakousku, Francii, Itálii a Slovinsku. Švýcarsko má
v současné době celkem jedenáct celků patřících ke světovému
dědictví UNESCO.
Podpora cestovního ruchu
Být součástí světového dědictví znamená pro každou zemi prestiž
a zároveň velkou podporu cestovního ruchu. Je důležitá i pro tak
atraktivní oblast, jakou je region Ženevského jezera, neboť přivádí nové
návštěvníky. Jednotlivci, hotely i nejrůznější instituce navázané na
turistický průmysl jsou na jejich počtu závislí, starají se jim
o pohodlí, připravují pro ně bohatý program. Malebnými vinicemi vedou
naučné stezky osvětlující vinařskou historii, ve vesnicích lákají
pohostinné vinné sklípky, při ochutnávkách vín se podávají speciality
místní kuchyně. Letos bude například turistický vlak Lavaux Panoramic
křižovat terasovými vinicemi do Mont-Cheseau, kde na hosty čekají
tradiční pochoutky a typická místní lidová muzika.
Více na: www.lavaux-panoramic.ch
