Vaud - kanton Charlieho Chaplina a Coco Chanel

Jde totiž o jeden z nejvýznamnějších švýcarských kantonů. Rozkládá se okolo města Ženeva a stejnojmenného rozlehlého jezera. Hlavním městem je Lausanne. Vaud se vyznačuje jak historickou a jazykovou rozpolceností, tak i svým terénním uspořádáním. Není tak hornatý a připomíná na většině svého území spíše oblou vrchovinu, která se ale zvedá do Vaudských Alp. Tam leží oblíbené lyžařské středisko Les Diablerets s nejdelší bobovou dráhou na světě pojmenované podle stejnojmenného masívu dosahující výšky 3210 metrů. Na ledovci 3 000 lze navštívit restauraci postavenou podle návrhu slavného švýcarského architekta Maria Botty.
Lyžařsky Vaud proslavila také centra Villars a Leysin s otáčecí restaurací Kuklos.
Příkré svahy ovšem padají i k Ženevskému jezeru. Na nich se rozprostírají slavné vinice. Tento kanton je totiž druhým největším producentem vína ve Švýcarsku. Vinné terasy v Lavaux dokonce najdete na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Římané a jejich vliv

Vlivem rozpínavosti Římské říše bylo toto území jedním z prvních, které Římané začali pilně a efektivně kolonizovat již 58 let před naším letopočtem na úkor místních kmenů, zde zejména keltského kmene Helvétů.
Z počátku to byly vojenské a později obchodní stanice, jenž se později rozrostly do dnešní městské podoby. Už tehdy byly položeny základy slavných měst. Viviscus bylo římské jméno pro Vevey. To si mnohem později oblíbil komik Charlie Chaplin i zpěvák Freddie Mercury a dnes tu sídlí slavná firma Nestlé.
Lausonium leželo na území dnešního Lausanne, které si za své sídlo vybral Mezinárodní olympijský výbor. Nedaleko odtud je i městečko Montreux, kterou proslavili Deep Purple ve své písničce „Smoke on the Water“. Vypráví příběh z roku 1971, kdy fanoušek Franka Zappy zapálil světlicí kasino v Montreux.
Ve Vaud se dodnes zachovaly stopy po největším římském městě Avenches. Jeho rozloha byla původně čtyřikrát větší než dnešní město, které bylo založeno v roce 27 před naším letopočtem jako Civitas Helvetiorum. Po rozpadu Římské říše se Evropa propadla do doby anarchie a kulturního temna.

Burgunďané a Savojci

Koncem 5. století bylo území obsazeno Burgunďany, kteří se stali součástí merovejské francké říše. V písemných pramenech z roku 766 se poprvé zmiňuje hrabství Waldgau (lesní župa), které leželo na území dnešního kantonu Vaud (Waadt) a na částech kantonů Neuchâtel a Fribourg. Z tohoto označení „pagus Waldensis“ pochází dnešní francouzský název Vaud a německé označení Waadt.
V roce 888 byl Vaud za panování karolinské dynastie součástí novoburgundské říše, která roku 1032 přešla na významný šlechtický rod Zähringen, a tak se stala součástí Svaté říše římské. Po smrti posledního příslušníka rodu Zähringen se oblast Vaud dostala v roce 1218 do majetku savojských hrabat.
Jen Lausanne se zachovalo jako biskupské město a bylo i nadále součástí novoburgundské říše. Z této doby také pochází dnešní nevykořenitelné cítění obyvatel kantonu, že jsou spíše Savojci (Francouzi) než Švýcaři. Proto se také v tomto kantonu jedí bernské plátky (pečené maso na grilu s kyselím zelím), aby potupili bernskou (švýcarskou) nadvládu alespoň kulinářsky. A to si pište, že všichni dodnes vědí, proč to jedí!

Burgundská válka a reformace

Na konci 15. století začal upadat vliv Savojců na politickou situaci v Evropě a následkem spojenecké smlouvy mezi vévodkyní Jolanthou a Karlem Smělým byl Vaud v letech 1475 až 1476 hlavním dějištěm burgundské války. Vojenské oddíly Bernu a Freiburgu tehdy dobyly města Murten, Grandson, Orbe a Echallens a ponechaly si je jako „společné“ panství. Tohle je vlastně první počátek propojování tohoto území se Švýcarskem.
Za bernské nadvlády od roku 1526 zaváděli Vilém Farel a Petr Viret ve Vaud reformaci a nebyli jediní. Do Švýcarska se uchýlil také francouzský právník a teolog Jan Kalvín, zakladatel protestantské větve, který byl za své názory vyhnán z Francie.
Když však savojský vévoda ohrožoval Ženevu, která byla spojencem Bernu, dobylo roku 1536 bernské vojsko pod velením vrchního polního hejtmana Jana Františka Nageliho a s podporou Friburgu celý Vaud.
Také Lausanne, ačkoli bylo říšským městem a od roku 1525 tvořilo svaz s Bernem, muselo okupantům vzdát hold. Ve smlouvě z Lausanne ze 30. října 1564 postoupilo Savojsko území Vaud formálně Bernu.

Doba klidu i nespokojenosti

V průběhu bernské nadvlády zažil Vaud poměrně klidnou dobu. Bernští správci však nebyli mezi obyvateli populární, a tak se není co divit, že se čas od času vyskytovaly krvavé rebelie a povstání. Jedno z největších vedl major Abraham Davel, který byl 24. dubna 1723 popraven v Bernu. Ve Vaud je ovšem dodnes považován za národního hrdinu. Jeho pomník stojí v Lausanne.

Ženevská republika

Když pak v roce 1798 na území kantonu napochodovala francouzská vojska, byla vítána s nadšením. Bernští „okupanti“, kterým zde dodnes nikdo jinak neřekne, byli vyhnáni a byla vyhlášena Ženevská republika.
Později však Vaud a Ženeva vytvořily nový kanton Léman, jenž se v roce 1803 připojil ke Švýcarské konfederaci. Dnešní ústava Vaud pochází ze 14. dubna 2003 a nahrazuje tu původní z roku 1885, která se tehdy v bolestech rodila téměř 60 let.

Slavné osobnosti ve Vaud

Jan Kalvín (Jean Cauvin): 10. července 1509 až 27. května 1564. Byl to francouzský právník a teolog, jenž byl za svoje postoje a názory vyhnán z Francie. Odešel do Švýcarska jako většina takto pronásledovaných lidí z celé Evropy. Zakladatel větve protestantské filozofie – kalvinismu.

Coco Chanel: vlastním jménem Gabrielle Bonheur "Coco" Chanel, se narodila v roce 1883 ve Francii a zemřela v roce 1971. Stala se jednou z nejlepších módních návrhářek 20. století. V roce 1914 vlastnila dva obchody ve Francii, jež prodávaly klobouky, blůzy a její jednoduché šaty košilového střihu, svázané v pase nebo na bocích. Coco byla ale podezřelá z kolaborace s nacisty, a tak se po osvobození přestěhovala do Lausanne.

Charlie Chaplin: narozen 16. 4. 1889 v Londýně, zemřel 25. 12. 1977 ve Vevey) patří k nejslavnějším světovým filmovým tvůrcům. Své filmy vytvářel od námětů přes režii až po hraní v hlavní roli. Po válce se názorově rozešel s Hollywoodem. Pro jeho "neamerickou činnost" mu po pobytu v zahraničí nebyl umožněn návrat do USA, proto se usadil ve Vevey .

Oskar Kokoschka: (narodil se 1. 3. 1886 v Pöchlarn a zemřel 22. 2. 1980 v Montreux). Rakouský malíř, básník a spisovatel se proslavil expresionistickými potréty a krajinomalbou. V roce 1934 utekl před nacisty do Prahy, kde zůstal čtyři roky. Po válce se přestěhoval do Švýcarska.