Golfové dostaveníčko pod alpskými vrcholy

Ona už samotná ces­ta do Crans Mon­tany je nesmír­ně zajímavá. Z měs­ta  Sierre, ležící­ho v údolí, kde ře­ka  Rhôna teprve na­bírá svou sílu, se krom k­likaté  silnice dá vyz­koušet i zubač­ka. Ta hravě zvlád­ne převýšení 927 metrů a za dva­náct minut vás vy­sadí na sluneč­ném horském pla­tu v nadmořské výš­ce 1 500 m n. m­. Začátek ces­ty uteče  sledováním sva­hů s vinicemi.
Golfisté si zde mo­hou užít na dvou­ hřištích  Golf Clubu Crans-sur-Sierre. Velkou­ výzvou  je samozřejmě Se­veriano Balles­teros Course,  kde se hraje i O­mega European Mas­ters.  První míčky zde gol­fisté odpálili už v ro­ce  1906, hřiště v dneš­ní podobě bylo o­tevřeno v roce 1928. A několikrát by­lo upraveno,  například prá­vě Sevem Balles­terosem, po  kterém nese jmé­no. Hřiště je spí­še parkové,  ale občas s vět­ším převýšením­. Ti z vás,  kteří turnaj sle­dovali v tele­vizi, si urči­tě  vybaví jamku čís­lo 7 a nádher­né výhledy na  horské štíty přes ú­dolí Rhôny. Stej­ně tak  par 3, číslo 13 a půl­kruhový amfite­átr pro  3 000 aplaudu­jících fanoušků. A klasika  na závěr, 18. jam­ka s vodou před gre­enem a tribuna sou­sedící s domy a pě­ší zónou v centru Cran­s Montany. Hřiš­tě patří podle  webu top100gol­fcourses.co.com do top 5 v­e  Švýcarsku.

Devítijamkové Jack Niclaus Course

V průběhu tur­najových dnů lze h­rát 9jamkové  Jack Nicklaus Cou­rse, které je jen př­es ulici  od hlavní tri­buny. Obě hřiš­tě mají několik  společných atri­butů. Hodně stro­mů, úzké fair­waye a mírně zvlně­ný profil. A také výhledy na  působivá horská pa­norama nejvyších al­pských  velikánů – od Mont Blan­cu až po Matter­horn,  které se z hřiš­tě zdají být na do­sah.„Bude vám  to létat tak o 10 p­rocent dál než v ú­dolí, díky  nadmořské výš­ce,“ upozorňu­je mě startér při  registraci. A má prav­du. Závěr hřiš­tě se přibližu­je k jednomu z je­zer, kde na d­ekách chytají  bronz návštěv­níci tohoto hor­ského středis­ka.
Crans Montana je sa­mozřejmě i výz­namným  centrem zimních spor­tů. Kdo by bez g­olfu nevydržel a­ni během zimy, má mož­nost si zahrát  na sněhu během tur­naje Winter Gol­f Cup.

Golf Club Leuk

Další zajímavé hřiš­tě leží v údo­lí Rhôny,  15 minut jízdy au­tem od spodní sta­nice zubačky v Si­erre. Golf Club Le­uk se prezentu­je  jako jediné švý­carské hřiště lin­ksového stylu­.  Na linksech na Brit­ských ostrovech se gol­f  zrodil. Hra me­zi dunami poros­tlými trávou  a blízkost mo­ře vytváří je­dinečnou kuli­su. Proto jsem dos­ti rezervovaný k při­rovnávání vnitrozemských hřiš­ť k linksovým, a­le určité  prvky zde jsou­. Skotský archi­tekt, malé bun­kery, tvrdé, z­vlněné fairwa­ye i stejná trá­va,  jakou používa­jí linksy. A pak vítr, který se  údolím občas pro­hání. Od otev­ření v roce  2001 hřiště pos­tupně zarůstá ke­ři a stromky,  čímž se zase lin­ksovému vzhle­du vzdaluje.  Neplechu ve sc­ore kartě mohou­ znamenat  vodní překážky, kte­ré vstupují do hry na 1­1  jamkách.

S výhledem na Matterhorn

Být ve Švýcar­sku a nevidět ho­ru hor Matter­horn by byl hří­ch. Cesta z ná­draží ve Vispu do cí­lové stanice v Zer­mattu trvá přes h­odinu, ale je se na c­o se dívat. Na krát­ký okamžik spat­říte i golfové hřiš­tě GC Matterhor­n, které želez­nice protíná. A­le nejprve če­ká Zermatt a výh­ledy na legen­dární Matterhor­n. Pokud poje­dete do Zermat­tu autem, je tře­ba ho odstavit na par­kovišti v ter­minálu Täsch. Dá­le smí jen automobily na ba­terie.

Čistý vzduch a M­atterhorn jsou­ dvě hlavní lá­kadla, díky nim­ž patří Zermat­t mezi nejnav­štěvovanější mís­ta. Ale zpět na h­řiště GC Matter­horn. Mám štěs­tí, že mi prů­vodce dělá vel­ký znalec mís­tního golfu A­madé Perrig. „Tak ta­dy spousta li­dí znejistí,“ u­kazuje mi první j­amku přes řeku ve­dle kolejí. „Buď gre­en, nebo nic,“ ří­ká a lehce po­sílá míč na 12­0 metrů těsně k vlaj­ce. Toto není jam­ka na  rozehrání, ale je nád­herně těžká.

Nádherně těžká první jamka v GC Matterhorn

Počkám, až těs­ně kolem mě pro­jede vlak, a j­du na to. Jedi­né převýšení je výs­tup odpaliště dru­hé jamky, odkud má­te hřiště jako na dla­ni. „Chceme, a­by hráči za do­brou ránu neby­li trestáni, to je na­še vize,“ vys­větluje mi Ama­dé, který krom so­lidního golfu u­jedena horském ko­le i 100 km. V sedmdesáti le­tech... Během naší hry pro­jede čtyřikrát vlak, a­le jinak je zde b­ožský klid. Mat­terhorn není vi­dět, ale to nah­razují výhledy na ji­né čtyřtisícov­ky, podle kte­rých mají jam­ky jména. Ales­poň malé připo­menutí Matter­hornu je na od­palištích, kde zn­ačky tvoří plas­tové zmenšeni­ny legendární ho­ry. Ďábel je hol­t skryt v deta­ilu. Hřiště je o­tevřeno teprve od ro­ku 2004, ale  platí za jednu z nej­kvalitnějších a nej­hezčích devítek ve Švý­carsku.

Mezi hlavní hvězdy turnaje patří Miguel Ángel Jiménez

Tip na návštěvu

The Omega European Masters spojenou s golfem

Je to po britském The Open asi nejprestižnější evropský turnaj. V posledních dvou letech se ho zúčastnili hráči jako Garcia, Westwood, Willet, Cink, Jimenez, loni pět hráčů evropského Ryder Cupového týmu (i kapitán Darren Clarke).
Během turnaje je zde neuvěřitelná symbióza města a golfu. 100 metrů od jedné z hlavních ulic, plné kaváren a obchodů, je green 18. jamky s tribunou. Kde se toto opakuje? Podobnou atmosféru lze zažít snad jedině ve Skotském St. Andrews nebo na podobně „historických“ místech na britských ostrovech. Je to dáno i tím, že se výstavba v Crans Montaně přizpůsobovala hřišti, a ne naopak. Během turnaje se totálně naplní celková ubytovací kapacita 50 tisíc návštěvníků, proto se vyplatí rezervovat si ubytování předem.
Před čtvrt stoletím se objevily snahy o přesun turnaje do Curychu, ale hráči se postavili proti. A dobře udělali. Štědrá podpora hodinářské firmy Omega, zaručující účast špičkových hráčů, je oznámena až do roku 2022. Letos se turnaj koná 7. až 10. září.
Více na www.omegaeuropeanmasters.com, www.golfcrans.ch, www.crans-montana.ch

Skvělá atmosféra během turnaje Omega European Masters