Švýcarské Alpy jsou rájem pro skitouring

Když se řekne skitouring…

Když se řekne skitouring nebo taky skialpinismus, tak je třeba hned dodat, že jde o turistiku na lyžích. Skialpinismus je příliš silné, extrémem zavánějící slovo! Naopak skitouring žádný extrém není.
Chodíte po horách v létě v pohorkách? Umíte trochu lyžovat? Máte alespoň průměrnou fyzičku? Pak neváhejte a do hor vyrazte i v zimě. Na lyžích s přilepenými stoupacími pásy. Potřebujete sice o něco rozsáhlejší, speciální výbavu, ale jde o investici na více let a ušetříte za skipasy.
Věřte tomu, že kdo to zkusí, kouzlu toulek zasněženými horami propadne… Skitouring je zkrátka vysoce návyková aktivita.

Sezónnost

Ve švýcarských Alpách probíhá skialpová sezona různě – podle regionů. Nejdříve se začíná v jižním, italsky mluvícím kantonu Ticino, kterému se přezdívá alpské subtropy. Východní Alpy, zasahující na švýcarské území v kantonu Graubünden, jsou na túry ideální od března do půlky dubna, ve vrcholových partiích hlavního hřebene masivu Bernina i déle. Bernské a Walliské Alpy jsou z velké části pod ledovcovým příkrovem a nabízejí prodloužení sezony až do půli května.

*Cestou na Bishorn – Cabana Tracuit, Zinal, Wallis*¨

Pozor na ledovce

Ve Švýcarsku jsou Alpy nejvíce zaledněné. Ledovce ale nepřinášejí jen bílou krásu a usnadnění výstupu díky méně strmým svahům, ale i nebezpečí, především zrádné trhliny. Ty mnohdy nejsou vidět, a proto jsou často podceňovány. Na ledovci se tedy zásadně navazujeme na lano a máme odpovídající výzbroj.

O patro výš

V kantonech Bern a Wallis nalezneme 46 ze všech 47 švýcarských čtyřtisícovek. Skialp ve Švýcarsku provozujeme o něco výš než ve zbytku Alp, a proto musíme při plánování túr počítat s nutnou aklimatizací na řidší vzduch. Túry bývají delší, s větším převýšením a vyrážíme na ně často před východem slunce, abychom se vyhnuli objektivnímu nebezpečí v odpoledních hodinách, to může být padající kamení, séraky atd.

Severní stěna Matterhornu od chaty Schönbielhütte

Walliský ráj

Těžko budete hledat na celém světě oblast s lepšími podmínkami na lyžařské túry. Jižní část kantonu, tvořená hlavním alpským hřebenem, je poseta zaledněnými čtyřtisícovkami a rozbrázděna krásnými dolinami. Severní polovina Wallisu nad jeho tepnou, řekou Rhônou, nadchne ty, kteří si rádi užívají lyžování na slunných svazích a kochají se zmiňovanými velikány na druhé straně řeky z bezpečné vzdálenosti.
Díky dokonalému dopravnímu systému se kombinací vlaku, autobusu, lyžařských vleků a lanovek přiblížíme na dosah vrcholům. Základnou nám budou horské chaty, z nichž se za rozbřesku vyráží tichou monumentální krajinou k výšinám, kde poznáme ryzí horskou krásu.

Monte Rosa-Hütte – nejmodernější chata Alp nad Zermattem

Saas-Fee

Začátečníci vysokohorského skialpinismu by měli navštívit Saas-Fee, přesněji chatu Britannia. Lze z ní podniknout túry hned na kvarteto čtyřtisícovek Allalinhorn, Strahlhorn, Alphubel a Rimpfischhorn, přičemž ta první platí za nejjednodušší „čtyřku“ Alp. Pokud nebudou podmínky na túry, dá se výborně lyžovat na sjezdovkách.

Hory nad Zermattem

Nejlepší túry jsou opačným směrem, než leží špičatý Matterhorn. Nad Zermattem jsou dvě výhodně položené chaty. Západně nad městečkem je to Schönbielhütte nad ledovcem Zmutt. Mnohem populárnější je však Monte Rosa-Hütte nad soutokem ledovců Grenzgletscher a Gornergletscher. Vyrazit se odtud dá na nejvyšší horu Švýcarska i na Signalkuppe.
Podobně jako Saas-Fee má i Zermatt snadnou čtyřtisícovku. Je jí Breithorn (4 164 m), protože do 3 880 m, na Klein Matterhorn, nás vyveze gondola lanovky.

Ranní Breithorn a Matterhorn – Monte Rosa-Hütte, Zermatt, Wallis

Oblast Grand Saint Bernard

Nedaleko od průsmyku oddělujícího Wallis a italskou Aostu je skvostná oblast, jíž dominují vrcholy Grand Combin a Mont Vélan. Combin lze dobývat od chaty Panossiére, dnes zvané F. X. Bagnoud, nebo z druhé strany od chaty Valsorey. Výstup na Combin patří k nejtěžším skialpovým vrcholům Švýcarska.
Na Mont Vélan se vyráží ze stejnojmenné chaty futuristického vzhledu.

TOP túry na vrcholy

• Nejvyšší v Alpách: Signalkuppe (Monte RosaHütte) – nejvyšší vrchol dosažitelný na lyžích
• Nejlehčí čtyřtisícovka: Allalinhorn (Saas-Fee, Britanniahütte) – s podporou lanovky a metra
• Nejoblíbenější skoro 4 000: Piz Palü (Engadin, Berghaus Diavolezza/ Ch. Boval)
• Nejlepší výhled: Aletschhorn (Oberaletschhütte) – na Bernské i Walliské Alpy
• Zlatý střed: Strahlhorn (Britanniahütte)
• Jen pro skialpinisty a helikoptéru: Monte Rosa (Monte Rosa-Hütte), Pigne d'Arolla (Cab. Dix), Rosa Blanche (Cab. Dix, Cab. Mont Fort)
• Nejimpozantnější: Grand Combin (Cab. Valsorey, Cab. Panossiére)
• Tajný tip: Sattelhorn (Oberaletschhütte)

Z výstupu na dominantní Piz Kesch, Graubünden

Proslulý Berner Oberland

Nejvyšší část Bernských Alp je v myslích lidí spojená především s tzv. svatou trojicí, horami Eiger, Mnich a Jungfrau. Nedaleko od nich trůní nejvyšší hora masivu Finsteraarhorn. Nabitý jarní týden s výstupy na čtyřtisícovky můžete podniknout z chat Mönchsjochhütte, Konkordiahütte a Finsteraarhor­nhütte. Nástup do oblasti nejdelšího ledovce kontinentu – Aletschgletscheru – je zároveň úžasným výletem. Vláček vás vyveze až na nejvýše položené nádraží v Evropě, do sedla Jungfraujoch (3 454 m).

Nejbližší Silvretta

Zatímco rakouská strana známého pohoří se vyznačuje spíše pozvolnými svahy s ledovci a dlouhými údolími, na švýcarském území je tomu právě naopak. Prudké výstupy a prudké sjezdy.
Nad chatou Chamanna Tuoi se tyčí Piz Buin, Dreiländerspitze a Jamspitze. Výstupy ranním zmrzlým firnem a odpolední sjezd k chatě z jakéhokoli kopce jsou opravdové „labůžo“.
K Silvrettě patří také hory severně od Davosu, a tak se vyplatí během týdne na sjezdovkách vyrazit na túru. Nabízí se hlavně dvojice vrcholů Flüela Wisshorn a Pischahorn.
Pokud jde o freeride s podporou lanovek, je na Silvrettě výborným cílem městečko Scuol, kde si po lyžování můžete vychutnat termální lázně.

Modřín a beton… Chamanna Kesch, Albulské Alpy, Graubünden

Mondénní Engadin

Pokud pojedeme údolím Innu dále proti proudu, dorazíme do olympijského Svatého Mořice. Díky husté síti lanovek si můžeme zkrátit túry a o to více se věnovat úžasným sjezdům.
Hlavní hřeben Berniny je pořádnou výzvou a ledovce, které ho pokrývají, jsou posety zrádnými trhlinami. Nejoblíbenější z velkých hor Engadinu je Piz Palü, k jehož vrcholu vyrážíme z chaty Diavolezza.
Kousek stranou, západně od dekadentního Mořice, je v Albulských Alpách ukrytá Chamanna Jenatsch s provoněnou finskou saunou a obsypaná slyžovatelnými třítisícovkami.

Vířivka po túře v 3 000 m u Berghaus Diavolezza – Pontresina, Engadin, Graubünden

V srdci Švýcarska

Trochu stranou zájmu, alespoň pro cizince, je centrální část švýcarských Alp, severně od Lucernu. Oblast Urnských Alp nabízí řadu ledovcových túr na třítisícovky i docela náročná vícedenní putování od chaty k chatě.
Velmi oblíbeným cílem je dvojice vrcholů v Glarnských Alpách. Tödi a Clariden patří mezi velké klasiky, na něž skialpinisté vyráží z chat Fridolinshütte, resp. Claridenhütte.

* Výstup na Gross Aletschhorn – Bernské Alpy, Aletschgebiet, Oberaletschhütte, Wallis*

Informace na internetu

• Info o švýcarských chatách: sac-cas.ch - Hütte suchen
• Vhodné mapy: z edice SAC (Alpský klub) v měřítku 1:50 000 Skitouren s vyznačenými trasami túr), pro přesnější orientaci je dobré doplnit listem v měřítku 1:25 000. Více na swisstopo.ch.
• Informace k túrám: gipfelbuch.ch (aktuální info o podmínkách)
• Lavinová předpověď: www.slf.ch
• Předpověď počasí: www.meteo.ch
• Veřejná doprava: sbb.ch (vlak), postauto.ch (bus)
• Info o túrách, metodika, inspirace: www.skitourguru.com

* Závěr výstupu bývá často bez lyží, v mačkách a s cepínem. Obvykle nic extrémního, ani lezeckého… prostě chůze do kopce*