úvod

Psal se rok 1952, když Charles Chaplin přijel z Hollywoodu do rodného Londýna na premiéru svých Světel ramp. Návrat do Spojených států, kde se proslavil, mu byl odepřen pro jeho údajné sympatie k Sovětskému svazu, tehdy úhlavnímu nepříteli Ameriky. Nový domov našel humanista a pacifista v poklidné švýcarské vesničce Corsier-sur-Vevey v kantonu Vaud. Z jeho někdejšího sídla nad Ženevským jezerem se stalo kultovní místo všech milovníků krále komiků, kde lze nahlédnout nejen do obdivuhodné filmografie nesmrtelného „Charlota“, ale také až do jeho srdce.

​

Chaplin's World by Grévin neboli Chaplinův svět hlásá nápis nad buřinkou nenapodobitelného věčného, rošťáckého i empatického tuláka na vítací ceduli na zdi u rozlehlého areálu nad vesničkou, kam se klikatými silnicemi s vinicemi na dohled vyšplhá z Vevey místní autobus. Rozlehlý areál představuje Chaplina jako všestranně talentovaného herce, režiséra, scénáristu, autora hudby, producenta i jako milujícího manžela a tátu. Jeho tvorbě je věnována novostavba, koncipovaná jako podzemní filmové ateliéry, kam vkročíte po zhlédnutí krátkého snímku o životní i profesní dráze Chaplina.


Voskové figuríny v muzeu


Za nečekanou oponou kinosálu se pak setkáte s tulákem Charliem a jeho kolegy v různých podobách a situacích. Od pohyblivých sekvencí fotografií, které zachycují neuvěřitelnou vitalitu, ba až akrobatickou ohebnost komika, přes ukázky z jeho filmů až po věrohodné voskové podoby, například v roli holiče ve snímku Velký diktátor.
Z vosku je rovněž Michael Jackson, který se pro svou pověstnou „měsíční“ chůzi inspiroval u Chaplina. Prohlédnout si můžete některé z jeho rekvizit, kostýmů, dobové bulletiny, toulavé boty, buřinky, vycházkové hůlky i různá ocenění včetně Oscarů, tedy až na třetí sošku, která byla zřejmě nenávratně ukradena. Můžete se také „zhoupnout“ v replice chatky ze Zlatého opojení, která se překlápí ze strany na stranu, či si lehnout mezi atrapy ozubených kol z kultovního snímku Moderní doba z roku 1936.
S jeho motivy si vyhrála i restaurace v Chaplinově světě, ale také zbrusu nový nápaditý The Modern Times Hotel umístěný u silnice A9 nad Vevey.


Autorka článku Zita Senková s figurínou Charlieho Chaplina


Až do komikovy ložnice

Pohled do soukromí nabízí protilehlá bílá neoklasicistní vila Le Manoir de Ban uprostřed rozlehlého parku s dechberoucím výhledem na Alpy. Je to pro mě až dojemné déj vu. Poprvé jsem se sem podívala na jaře 1992, ovšem jenom zvenčí a na pár minut. Byl to tehdy ještě soukromý pozemek Chaplinových, ostatně bylo to jen pár měsíců po smrti Oony Chaplinové, která podobně jako Charles odpočívá na místním hřbitově. Vrata byla tehdy otevřená a ani správce, ani nejstarší komikův syn, který se tam mihnul, ba ani přítulný černý labrador proti přítomnosti mladičké novinářky na stáži v konfederaci nic nenamítali. Naopak. Směla jsem si dokonce vyfotit vilu i bazén s plážovými lehátky, který je dnes už zasypán.
Po 24 letech jsem se podívala nejen dovnitř vily, ale také si ji opakovaně prošla krátce po otevření prvního Chaplinova muzea na světě. To začalo fungovat u příležitosti 127. výročí narození herce. Klavír obložený fotkami a notami stojí na stejném místě.
V Le Manoir de Ban prožil Chaplin s manželkou Oonou O'Neillovou, dcerou slavného amerického dramatika, a jejich osmi dětmi (čtyři z nich se narodili ve Švýcarsku) čtvrt století. A bylo to nejspíš pětadvacet let naplněného rodinného štěstí, soudě alespoň podle zpřístupněných videozáznamů z různých rodinných setkání, oslav či výletů, které se ve vile promítají, ale i ze stovek fotografií na zdech v přízemí i prvním patře vily.


Pozor, už jdou!

Vše je původní a působí tak, jako kdyby se rodina měla co nevidět vrátit domů, třeba z místního trhu nebo ze zahrady, kde například grilování patřilo k sobotním rituálům. Pracovna Chaplina s knihovnou, prostorný salón s krbem a pohovkami, prostřená jídelna, pokoj Oony, replika koupelny. Čilé společenské kontakty páru připomíná pokoj pro hosty, kde nocovali třeba Albert Einstein, Sophia Lorenová, Graham Greene, Marlon Brando, Jean Cocteau nebo Ian Fleming.
Za Chaplinovým světem se skrývá patnáct let příprav a práce, ale také šedesát milionů eur investic. Projekt realizovala pařížská společnost Grévin, kterou proslavila také muzea voskových figurín či oázy pro volný čas. Iniciátorem byl v roce 2000 Yves Durand, úspěšný kanadský kurátor. S architektem Philippem Meylanem jednali s rodinou komika, s kantonem Vaud, došlo i na různé právní spory, například sedm let se handrkovali s jedním sousedem o část pozemku.


Zpočátku panovaly obavy z toho, aby ze vzpomínky na Chaplina nevznikl kýč. Nestalo se a ani to nebylo možné. Největší devizou Chaplinova světa je totiž jeho autentičnost. Proto se také důstojným místem atraktivní a ve své podstatě zcela přirozené vzpomínky na život i umění geniálního tvůrce nestaly ani Londýn, ani Hollywood. Rodina upřednostnila místo, kde všichni prožili čtvrt století a kam se potomci Charlese a Oony neustále vracejí. Corsier-sur-Vevey.
Zpět do USA se Charles Chaplin podíval pouze jednou. V roce 1972, kdy mu Americká filmová akademie udělila Oscara za celoživotní dílo. Jeho dojemnou děkovnou řeč připomíná video, které se promítá v jeho ložnici, kde ve věku 88 let, na Boží hod roku 1977, naposledy vydechl. V kruhu rodiny.


Socha Charlieho Chaplina stojí na břehu Ženevského jezera