Rekordní tunel na vlastní kůži

Jak vystavit tunel v muzeu? Představte si temnou díru kdesi hluboko ve skále a zkuste ji ukázat aspoň trochu přitažlivě. Zapeklitý rébus, že?
Švýcaři to dokázali. Ve velkolepém lucernském Dopravním muzeu (www.verkehrshaus. ch), zcela po zásluze nejnavštěvovanějším muzeu celého Švýcarska, jehož návštěvníky vítá hned u vstupu obří hlava jednoho ze čtyř gotthardských razících štítů, se dá letos na podzim zažít nejdelší tunel světa opravdu výjimečně zblízka.

Model tunelu na nádvoří lucernského muzea

Proč právě Gotthard?

Nejdelší tunel světa dostal název podle legendárního alpského průsmyku (2 106 m n. m.), pod nímž prochází. Ten nese jméno benediktinského mnicha Godeharda, který žil v 11. století v německém Hildesheimu a ve 12. století byl svatořečen. Mnich sám v průsmyku sice nikdy nebyl, ale milánský biskup mu ve 13. století zasvětil tamější kapli. Oblastí dnes vedou kromě horské silnice, přístupné pouze od června do října, ještě další tunely (oba leží zhruba 1 100 m n. m., zatímco nový tunel kolem 500 m n. m.): původní železniční z roku 1882 měří 15 km a silniční z roku 1980 měří 17 km. Aktuálně se chystá výstavba dalšího silničního tubusu.
Zdroj: www.swisstravelsystem.ch

Vlak u severního portálu nejdelšího tunelu světa v Erstfeldu

Jak pálí skála

Lucernský model tunelu měří úctyhodných 57 metrů. Tisíckrát zmenšená stavba podrobně představuje nástrahy, s nimiž se museli stavbaři popasovat.
Trasa tunelu ve skutečnosti prochází skrze 73 odlišných druhů horniny. Od každé mají v Lucernu vystavený kus, na většinu z nich si lze sáhnout. Ale ne na všechny. Některé jsou schované v průhledném obalu. „Jsou totiž tak měkké, že by jim ruce tisíců návštěvníků nesvědčily,“ vysvětluje ředitel lucernského muzea Martin Bütikofer.
V jednom místě však průhledný box namísto kusu kamene skrývá – opravdu! – přesýpací hodiny. Nejde tu přitom o měření času, nýbrž o výmluvnou ilustraci nevyzpytatelné proměnlivosti alpských nerostů. „Ano, i na tohle geologové narazili,“ říká Maurus Lauber, šéf Švýcarského dopravního systému. „Naštěstí to nebylo přímo na trase, ale kousek nad ní během průzkumných vrtů. Během ražby pak bylo velmi příjemným překvapením, když se tenhle písek v obávané oblasti Piora na stavbaře nevyvalil. Kdyby se býval ještě smíchal s vodou, mohl by vmžiku obalit veškerou techniku, zvtrdnout jako beton a zdržet stavbu o mnoho měsíců.“
Na věrné zmenšenině tunelu je též dobře vidět, kterak se trasa vlní do esíčka namísto – z laického pohledu předpokládané – nejkratší možné přímky. „To je právě kvůli nejvýhodnějším možným geologickým podmínkám. Nejkratší trasa nemusí být vždycky ta nejlepší,“ Připomíná ředitel Bütikofer.

Pohled do tunelu očima strojvůdce

Model ukazuje i to, že nový Gotthard není pouze nejdelší, ale též nejhlubší na světě – stavba se v jednom místě dostala až 2 300 metrů pod štíty Alp. V takové hloubi už značně roste teplota, a protože Švýcaři jsou pověstní svým smyslem pro detail, i na takovou maličkost autoři expozice mysleli. Schválně – jen si zkuste sáhnout, jak pálí gotthardská skála. Ačkoli popáleniny nehrozí, přesto není zcela příjemné na kamenné desce o teplotě 46 °C přidržet dlaň.
Vedle tisícinásobné zmenšeniny celé stavby v Lucernu nabízejí též možnost projít se na pár metrech „opravdovým tunelem“. Na nádvoří muzea stojí tubus v reálné velikosti včetně všech instalací: kabelů, pražců, kolejnic, trolejového vedení i provozního značení.
Ale to stále ještě není vše! Nejdelší tunel světa si můžete v Lucernu dokonce projet v roli strojvůdce díky trenažéru supermoderního vlaku Giruno, který bude na gotthardskou železnici teprve v budoucnu nasazen.
Speciální tunelová expozice v lucernském Verkehrshausu (stejnojmenná zastávka trolejbusu č. 6 a 8 i parníků leží pouhých 10 minut od nádraží) byla původně plánována do 23. října, o jejím případném prodloužení nebylo v době uzávěrky tohoto vydání SWISSmagu rozhodnuto.

Nový Gotthard v pěti číslech

• 5 – Tolik Cheopsových pyramid by se dalo postavit z vytěžené horniny.
• 12 – Konečná cena díla v miliardách švýcarských franků.
• 57 – Dopravní délka v km, každý směr má vlastní tubus.
• 152 – Délka všech vyražených tunelů a šachet v km.
• 2 600 – Celkový počet lidí, kteří na projektu pracovali.

  Zdroj: www.gottardo2016.ch

Zkušební měřicí vlaky najezdily v tunelu tisíce kilometrů

Pět nejdelších tunelů světa

Poznámka: jedná se o dopravní tunely, absolutní světový rekord drží s délkou 137 km americký vodovod Delaware.
Zdroj: www.wikipedia.org

Cesta do hlubin Alp

Ještě o měsíc déle, téměř do konce listopadu, se můžete projít dokonce přímo uprostřed opravdového tunelu v hloubi Alp. I to jsme za vás v září vyzkoušeli.
Dobrá zpráva: skála tam na dotek pouze jemně hřeje, rozhodně nepálí tak jako kus rozžhaveného kamene v lucernském muzeu. Avšak pozor, i tak je v místě tunelářské exkurze dost teplo. Přece jen musíte vzít v úvahu, že vystoupíte z klimatizovaného vlaku Gottardino 800 metrů pod zemí.
Původně tady mělo vzniknout dokonce revoluční hlubinné nádraží Porta Alpina (Brána do Alp), z něhož by se turisté dopravovali na povrch do lyžařského a golfového areálu v oblasti Sedrunu rychlovýtahy, avšak z bezpečnostních a kapacitních důvodů byl plán přepracován na záchrannou stanici určenou pouze pro případ nouze; pravidelné zastavování rychlovlaků by zkrátka bylo příliš problematické ve srovnání s diskutabilním užitkem.

Hlavní průraz v říjnu 2010, to byla velká sláva

Samotná jízda tunelem celkem podle očekávání žádný nezapomenutelný zážitek nepřináší, dokonce ani rychlost není kdovíjak závratná – oproti očekávanému provoznímu tempu 250 km/h se vlak prozatím „loudá“ nanejvýš 160 km/h, a to ještě jen místy, jinak jede pomaleji. Pokud budete hodně důkladně zkoumat temnotu za okny, možná vás zarazí, že v celém tunelu nespatříte jediný semafor. Ne, opravdu tam není. Díky instalovanému nejnovějšímu železničnímu zabezpečovači totiž není potřeba, strojvůdce veškeré pokyny dispečerů z řídící centrály vidí přímo na své palubní desce, navíc mu rovnou na tachometru naskakují rychlostní limity.
Během hodinové zastávky v útrobách tunelu se mimo jiné promítá film, dostanete šanci nahlédnout do dějin i do současnosti díky dlouhé řadě infotabulí a také si můžete prohlédnout celkem 32 technických instalací. Dozvíte se například, že tunel je osazen celkem 160 kamerami s pohybovými senzory a nočním viděním, které se automaticky spínají kdykoli zaznamenají pohyb a nahraný obraz uchovávají tři dny. Pro případ nouze je tunel osazen 417 komunikačními uzly, díky nimž se ihned lze spojit s řídící centrálou Pollegio. A zase ten švýcarský smysl pro detail: pro čekání v nouzi jsou tu nachystaná sedátka, pro okamžitý odvoz nejslabších (starých či nemocných) pasažérů nouzovou štolou dokonce parkuje v ústí záchranné stanice automobil!
Na výstavě pod Sedrunem se vedle příběhů osobností spojených s projektem také dozvíte, že prorazit 57 kilometrů dlouhou dopravní tepnu v hloubi Alp mezi stanicemi Erstfeld a Bodio trvalo 12 let. První štoly se začaly azit svisle právě v oblasti budoucí záchranné stanice Sedrun 4. února 1999. Byly vyraženy dva hlavní dopravní tunely (pro každý směr jeden), mezi nimi každých 325 metrů spojovací chodba a ještě spousta dalších štol – celkem to dělá 152 kilometrů! První finální průraz ve východním tubusu vysílala 15. října 2010 v přímém přenosu švýcarská televize, raziči západního tubusu se setkali 23. března 2011. První zkušební vlak vjel do jižní části tunelu před třemi roky, před dvěma lety byl položen poslední metr kolejí a pak nastaly přípravy na ostrý železniční provoz. Pro zajímavost: už dlouho před jeho spuštěním funguje v celém tunelu spolehlivě mobilní telefonování.

Pohled do kronik

Gotthardský průsmyk, pod nímž tunel křižuje Alpy, leží na jedné z hlavních tras evropského obchodu. Právě tady se zrodilo hrdé, nezávislé Švýcarsko.
V Altdorfu na úpatí průsmyku odmítl pyšný sedlák Wilhelm Tell kdysi smeknout klobouk před habsburským správcem, neboť Habsburkové se sem tlačili ve snaze dostat trasu pod kontrolu, a tedy získat významný zdroj příjmů. Tell byl odsouzen do vězení, avšak dostal podle světoznámé legendy šanci vykoupit se z trestu, pokud sestřelí kuší jablko z hlavy vlastního syna. Nejenže to dokázal, ale následně sprovodil ze světa i habsburského fojta.
Na nedaleké louce Rütli pak bylo podepsáno 1. srpna 1291 první švýcarské spříseženstvo na obranu proti Habsburkům. Díky vojenským úspěchům si Švýcaři podrželi nad oblastí dlouhodobou kontrolu a na sklonku 19. století přivedli do tunelu (tehdy s 15 km též nejdelšího na světě) pod průsmyk poprvé železnici.
Nový rekordní tunel o délce 57 km se začal v hlavách inženýrů rýsovat už v půli 20. století, avšak teprve na jeho konci došlo ke klíčovému referendu, v němž švýcarský národ schválil výstavbu a financování díla v konečné ceně zhruba 300 miliard korun. Finance plynuly z kamionových daní, z palivových spotřebních daní a z části DPH.
„Zpětně vidím prosazení plánu u veřejnosti a politiků jako nejtěžší část celého projektu,“ přiznal šéf výstavby tunelu Renzo Simoni.
Právě proto svezly první dva vlaky v rámci slavnostního otevírání tunelu letos 1. června švýcarské školáky a tisícovku vítězů národní jízdenkové loterie, jíž se v osmimilionové zemi zúčastnilo 160 tisíc lidí. Až teprve poté vjel do tunelu vlak s pozvanými VIP hosty: politiky včetně Angely Merkelové, byznysmeny či novináři.
„První dva vlaky, které vjely do tunelu zároveň z jihu i ze severu, byly poděkováním vlády celému národu za to, že umožnil svým ANO v referendu tento úžasný projekt uskutečnit,“ řekl švýcarský prezident Johann Schneider-Ammann.
Výstavba nejnovějšího gotthardského tunelu si vyžádala životy devíti dělníků – a nebyli to jen Švýcaři. Při práci zemřeli též občané Jihoafrické republiky, Itálie, Rakouska či Německa. Jejich památce je věnován pomníček poblíž severního portálu.