Elektřina z ledovců
úvod
Stejný výkon jako jaderná elektrárna v Temelíně má trio vodních elektráren spojených s nádrží za přehradní zdí Grande Dixence ve švýcarském Wallisu. Její betonová stěna je se svými 285 metry nejvyšší stavbou Švýcarska. Přehrada loni oslavila 50 let od spuštění do provozu. Vlastní ji společnost Alpiq, která se na výrobě elektřiny podílí i v Česku.
Jen pár desítek kilometrů od Matterhornu uprostřed hor v nadmořské
výšce 2 364 metrů leží umělé jezero Lac des Dix. Nádrž a její zeď
tvoří srdce celého komplexu hydroelektrárny Grande Dixence. Její
jednotlivé části jsou otevřeny také turistům a loni elektrárna oslavila
své 50. narozeniny. Co vše elektrárenský komplex nesoucí název Grande
Dixence podle svého symbolu – mohutné přehradní stěny – zahrnuje?
Jedná se o takzvanou akumulační hydroelektrárnu. Na začátku celého
procesu je 100 kilometrů podzemních štol, které přivádějí vodu do
nádrže Lac de Dix z 35 walliských ledovců ležících i několik desítek
kilometrů odtud. Štoly vedou směrem na východ až za Matterhorn. Voda cestou
do přehradní nádrže protéká přes 75 menších či větších vodních
rezervoárů. Aby se voda z různých míst dostala do hlavních štol, pomáhá
jí čtveřice čerpacích stanic.
Všechna voda se hromadí za vysokou betonovou zdí v nádrži Lac de Dix. Ta
představuje jakýsi uzlový bod vodního díla. Umělé jezero je dlouhé 5,3
kilometru, široké v průměru 600 metrů a hluboké až 227 metrů. Jeho
plocha zabírá čtyři kilometry čtvereční a pojme až 400 milionů kubíků
vody. Pro srovnání: rozlohou největší česká vodní přehrada Lipno má
plochu necelých padesát kilometrů čtverečních, ale pojme o čtvrtinu
méně vody než Lac de Dix.
Nádrž Grande Dixence a její zeď tvoří srdce celého komplexu
hydroelektrárny Grande Dixence
V hlavní roli tři elektrárny
Z vysokohorské nádrže pak voda padá potrubím dolů ke třem
elektrárnám. Tady vzniká elektrická energie. Dvě z elektráren jsou v
nadmořské výšce nižší než 500 metrů. Voda tak z hlavní nádrže padá
pod vysokým tlakem v širokých rourách o téměř dva kilometry níže.
Třetí elektrárna stojí ve vyšší nadmořské výšce. Divoká voda dopadá
na turbíny, které se roztáčejí a v generátoru se energie mění na
elektrickou. Poté voda odtéká do nedaleké Rhôny.
Výrobu elektřiny lze v takové elektrárně kdykoliv přerušit a znovu ji
nastartovat, když je to výhodné. Výkon celého komplexu dosahuje 2 000
megawattů. Stejný výkon má k dispozici jaderná elektrárna v
Temelíně.
Grande Dixence ročně vyrobí okolo dvou miliard kilowatthodin elektrické
energie, což odpovídá spotřebě půl milionu domácností.
Výstavba elektrárny začala ve vysokých horách kantonu Wallis v roce 1951 a
podílelo se na ní 3 600 lidí. Elektřinu poprvé vyrobila v roce 1965.
Nejhorší chvilkou si prošla v roce 2000, kdy se protrhlo jedno z potrubí
přivádějící pod velkým tlakem vodu z nádrže k turbínám, kde vzniká
elektřina. Neštěstí se stalo pouhý rok po spuštění největší
elektrárny v celém komplexu. Na vině byla závada materiálu. Došlo k malé
katastrofě, voda vytryskla ven a smetla čtyři chaty a několik dalších
zemědělských staveb. Tři lidé přišli o život. Nákladná oprava potrubí
trvala devět let. Od roku 2010 má Švýcarsko zase k dispozici plný výkon
elektrárny Grande Dixence.
Zeď elektrárny Grande Dixence se využívá k nejrůznějším
performancím
Návštěva v Grande Dixence
Turisté si mohou prohlédnout všechny důležité části komplexu Grande Dixence. Největším lákadlem je na výšku bezmála třísetmetrová přehradní zeď. Pro turisty je přístupná od půlky června do konce září. Nahoru na zeď se lze dostat buď lanovkou, nebo pěšky po schodech. Výstup trvá asi 45 minut. Z koruny hráze se nabízí nádherný výhled do okolí. Zároveň se jedná o výchozí bod k zajímavým túrám. Navštívit je možné také čerpací stanice a elektrárny s turbínami. www.grande-dixence.ch
Elektřina ve Švýcarsku
40 procent elektrické energie zajišťují ve Švýcarsku jaderné elektrárny. Podíl hydroelektráren dosahuje necelých 60 procent. Třetinu spotřeby pokryjí vodní elektrárny, které využívají přehradní nádrže. Patří mezi ně také Grande Dixence. 25 procent připadá na průtočné vodní elektrárny na řekách.
Česko má Dlouhé stráně
Dlouhé stráně v Jeseníkách jsou výkonově největší vodní elektrárnou v Česku. Patří mezi přečerpávací elektrárny, které využívají horní a dolní nádrž. Padající voda roztáčí turbínu a vzniká elektrická energie podobně jako v Grande Dixence. Když je elektřiny v síti přebytek, například v noci, čerpá se voda zpátky z dolní do horní nádrže. To je oproti švýcarské elektrárně rozdíl. V době energetické špičky se naopak využívá energie padající vody. Dlouhé stráně jsou jednou ze čtyř přečerpávacích vodních elektráren v Česku. Nejvyšší výkon Dlouhých strání je 650 MW.
Turisté se během prohlídky dostanou i do samotné přehradní zdi
elektrárny. Ta je vysoká téměř 300 metrů