úvod

Stejný výkon jako jaderná elektrárna v Temelíně má trio vodních elektráren spojených s nádrží za přehradní zdí Grande Dixence ve švýcarském Wallisu. Její betonová stěna je se svými 285 metry nejvyšší stavbou Švýcarska. Přehrada loni oslavila 50 let od spuštění do provozu. Vlastní ji společnost Alpiq, která se na výrobě elektřiny podílí i v Česku.

​

Jen pár desítek kilometrů od Matterhornu uprostřed hor v nadmořské výšce 2 364 metrů leží umělé jezero Lac des Dix. Nádrž a její zeď tvoří srdce celého komplexu hydroelektrárny Grande Dixence. Její jednotlivé části jsou otevřeny také turistům a loni elektrárna oslavila své 50. narozeniny. Co vše elektrárenský komplex nesoucí název Grande Dixence podle svého symbolu – mohutné přehradní stěny – zahrnuje? Jedná se o takzvanou akumulační hydroelektrárnu. Na začátku celého procesu je 100 kilometrů podzemních štol, které přivádějí vodu do nádrže Lac de Dix z 35 walliských ledovců ležících i několik desítek kilometrů odtud. Štoly vedou směrem na východ až za Matterhorn. Voda cestou do přehradní nádrže protéká přes 75 menších či větších vodních rezervoárů. Aby se voda z různých míst dostala do hlavních štol, pomáhá jí čtveřice čerpacích stanic.
Všechna voda se hromadí za vysokou betonovou zdí v nádrži Lac de Dix. Ta představuje jakýsi uzlový bod vodního díla. Umělé jezero je dlouhé 5,3 kilometru, široké v průměru 600 metrů a hluboké až 227 metrů. Jeho plocha zabírá čtyři kilometry čtvereční a pojme až 400 milionů kubíků vody. Pro srovnání: rozlohou největší česká vodní přehrada Lipno má plochu necelých padesát kilometrů čtverečních, ale pojme o čtvrtinu méně vody než Lac de Dix.


Nádrž Grande Dixence a její zeď tvoří srdce celého komplexu hydroelektrárny Grande Dixence


V hlavní roli tři elektrárny

Z vysokohorské nádrže pak voda padá potrubím dolů ke třem elektrárnám. Tady vzniká elektrická energie. Dvě z elektráren jsou v nadmořské výšce nižší než 500 metrů. Voda tak z hlavní nádrže padá pod vysokým tlakem v širokých rourách o téměř dva kilometry níže. Třetí elektrárna stojí ve vyšší nadmořské výšce. Divoká voda dopadá na turbíny, které se roztáčejí a v generátoru se energie mění na elektrickou. Poté voda odtéká do nedaleké Rhôny.
Výrobu elektřiny lze v takové elektrárně kdykoliv přerušit a znovu ji nastartovat, když je to výhodné. Výkon celého komplexu dosahuje 2 000 megawattů. Stejný výkon má k dispozici jaderná elektrárna v Temelíně.
Grande Dixence ročně vyrobí okolo dvou miliard kilowatthodin elektrické energie, což odpovídá spotřebě půl milionu domácností.
Výstavba elektrárny začala ve vysokých horách kantonu Wallis v roce 1951 a podílelo se na ní 3 600 lidí. Elektřinu poprvé vyrobila v roce 1965.
Nejhorší chvilkou si prošla v roce 2000, kdy se protrhlo jedno z potrubí přivádějící pod velkým tlakem vodu z nádrže k turbínám, kde vzniká elektřina. Neštěstí se stalo pouhý rok po spuštění největší elektrárny v celém komplexu. Na vině byla závada materiálu. Došlo k malé katastrofě, voda vytryskla ven a smetla čtyři chaty a několik dalších zemědělských staveb. Tři lidé přišli o život. Nákladná oprava potrubí trvala devět let. Od roku 2010 má Švýcarsko zase k dispozici plný výkon elektrárny Grande Dixence.


Zeď elektrárny Grande Dixence se využívá k nejrůznějším performancím


Návštěva v Grande Dixence

Turisté si mohou prohlédnout všechny důležité části komplexu Grande Dixence. Největším lákadlem je na výšku bezmála třísetmetrová přehradní zeď. Pro turisty je přístupná od půlky června do konce září. Nahoru na zeď se lze dostat buď lanovkou, nebo pěšky po schodech. Výstup trvá asi 45 minut. Z koruny hráze se nabízí nádherný výhled do okolí. Zároveň se jedná o výchozí bod k zajímavým túrám. Navštívit je možné také čerpací stanice a elektrárny s turbínami. www.grande-dixence.ch

Elektřina ve Švýcarsku

40 procent elektrické energie zajišťují ve Švýcarsku jaderné elektrárny. Podíl hydroelektráren dosahuje necelých 60 procent. Třetinu spotřeby pokryjí vodní elektrárny, které využívají přehradní nádrže. Patří mezi ně také Grande Dixence. 25 procent připadá na průtočné vodní elektrárny na řekách.

Česko má Dlouhé stráně

Dlouhé stráně v Jeseníkách jsou výkonově největší vodní elektrárnou v Česku. Patří mezi přečerpávací elektrárny, které využívají horní a dolní nádrž. Padající voda roztáčí turbínu a vzniká elektrická energie podobně jako v Grande Dixence. Když je elektřiny v síti přebytek, například v noci, čerpá se voda zpátky z dolní do horní nádrže. To je oproti švýcarské elektrárně rozdíl. V době energetické špičky se naopak využívá energie padající vody. Dlouhé stráně jsou jednou ze čtyř přečerpávacích vodních elektráren v Česku. Nejvyšší výkon Dlouhých strání je 650 MW.


Turisté se během prohlídky dostanou i do samotné přehradní zdi elektrárny. Ta je vysoká téměř 300 metrů