úvod

Ženeva je multikulturní místo plné bank, hodinářských společností, čokolády, jejím symbolem je nádherný vodotrysk, který zdobí nejednu pohlednici. Je to také místo s velmi rozvinutou sítí městské hromadné dopravy. Víte ale, co nejvíce překvapilo Češku žijící v Ženevě? Marmite.

​

„Máme si do školy přinést MARMITE a je z čokolády,“ přišla jednou dcera ze školy. Ve francouzsko-českém slovníku jsem našla slovo hrnec. V Ženevě jsme žili krátce a místní reálie člověk pochopí, až je zažije na vlastní kůži. Začala jsem tedy pátrat…
Marmite je skutečně hrnec, ve kterém se kdysi vařila polévka. Nebo je to spíše kotlík, či dokonce nádoba na přípravu čarodějnických lektvarů v pohádkách. Nejdříve jsem nad tím kroutila hlavou, ale postupně mi to začalo zapadat do sebe.




*Kdo je Lea Mandíková*

45letá Lea Mandíková pochází z Vysočiny, manželova práce je zavedla na dva roky do USA, pak se přesunuli do Ženevy. Tu si zamilovala, nachází zde hodně podobností s Prahou. V Ženevě začala provádět české i jiné turisty. Více informací: www.genevatogo.cz




Legenda o polévce

Ženeva byla dříve opevněna hradbami, které sloužily k obraně před nájezdy dobyvatelů. V 17. století, konkrétně v noci z 11. na 12. prosince 1602, bylo město napadeno vojskem zaslaným vévodou savojským Charlesem Emmanuelem. Vojáci přistavili k hradbám města žebříky a 13 z nich se dostalo za brány města. Byli však odhaleni nočním hlídačem Isaackem Mercierem, který nechal rozeznít zvony a zalarmoval lid. Více než 2 000 žoldnéřů bylo zraněno, 18 Ženevanů zemřelo a nájezdníci přišli o 54 mužů.
Víte, co je K této historické události se váže i legenda o Matce Royaume („Mère Royaume“), která právě vařila polévku pro svých 14 dětí. Rodina žila přímo nad přístupovým místem k městu, matka okamžitě zareagovala na alarm zvonů a vylila celý hrnec vařící zeleninové polévky na hlavy vojáků.
A tak je dnes ve všech kavárnách, obchodech s potravinami a dárkovými předměty prodáván, jako připomínka na tuto událost, čokoládový kotlík se znakem Ženevy. Uvnitř se skrývají kousky zeleniny z marcipánu. Jeho cena se podle velikosti může vyšplhat až na 450 švýcarských franků. Malé „hrnce“ (přibližně 10 cm) můžete pořídit už za 9 CHF.
Tradice jsou pro Ženevany důležité, a tak si v prosinci kupují kotlíky, dekorované mašlemi s barvami města (zlatou a červenou). Ty pak slavnostně k velké radosti všech, co se těší na marcipánové kousky zeleniny, rozbíjejí pěstí. „Ainsi périrent les ennemis de la Rèpublique!“- „Tak zahynou nepřátelé republiky.“ – recitují u toho lidé hlasitě.

Tradiční polévka svátku Escalade

  • 1 hlávka zelí
  • 2 cibule
  • 1 tuřín
  • 4–5 pórků
  • trocha špenátu
  • 200 g čočky
  • 200 g rýže
  • 250 g slaniny


V dnešní době se přidávají ještě brambory a mrkev. Dobrou chuť.


Jak se baví Ženevané

Událost ovšem připomíná i velkolepá oslava – Escalade –, třídenní veselice začíná vždy nejbližší víkend k 11. prosinci. Je možné slyšet výstřely z kanónů, vidět vojáky na koních v historických uniformách a obyvatele převlečené do historických kostýmů. Lidé se posilňují červeným vínem a všude prodávají tradiční zeleninovou polévku. Tu si vaří i děti ve školách (viz recept). Mají ji k obědu spolu s čokoládovým kotlíkem jako dezertem.

První oslavu svátku Escalade uspořádala Historická ženevská společnost v roce 1926. K historickým oslavám v kostýmech se v roce 1978 přidal ještě další – sportovní – svátek. Běžecký závod. Letos se 4. a 5. prosince 2015 poběží již 38. ročník.
A proč se oslava jmenuje Escalade? Escalade znamená v překladu z francouzštiny zlézání, zdolání něčeho (skály, pevnosti či hradeb města). A přesně tak chtěli dobyvatelé Ženevu přepadnout. Ó, jak se zmýlili.