Za osmi výhledy

Š výcarský dopravní systém (STS) slaví své 25. narozeniny a cestovatelům jen pro letošní rok nabídne zajímavou atrakci – levně je dopraví k osmi jedinečným výhledům. Obdivovat můžete krajinu nad Svatým Mořicem z vrcholu Corvatsch, sjedete na jih k jezeru Lago Maggiore a z Cardady si prohlédnete nejvyšší i nejnižší bod Švýcarska.

Poté se vydáte na jihozápad země do království čtyřtisícovek, které prozkoumáte z vrcholu Allalin ve Wallisu. Odtud lze vlakem dále pokračovat k dalším pěti nádherným vyhlídkám.

Jízdenku ke švýcarským vrcholům (Swiss Peak Pass) je možné získat za malý poplatek k běžnému čtyř- nebo osmidennímu Swiss Passu. Ten platí do všech švýcarských vlaků, poštovních autobusů, lodí, na městskou dopravu a zároveň jako vstupné do 470 muzeí.

Čtyřdenní Swiss Peak Pass stojí jen 29 franků (méně než 700 korun), osmidenní přijde na 59 franků. Kdo si jej koupí, může k osmi vyhlídkám vyjíždět lanovkami nebo zubačkami bez jakýchkoliv dalších poplatků.

Cestovat mezi vrcholy budete švýcarskými vlaky a nemine vás ani svezení horskými vyhlídkovými železnicemi – Ledovcovým expresem a Bernina Expressem.

Všech osm vrcholů je letos přístupných od 27. června do 19. října. Nezapomeňte na vhodné oblečení, nahoře může být překvapivě chladno.

Kde se na cestě mezi osmi vyhlídkami ubytovat? Dobrým tipem může být síť mládežnických ubytoven Swiss Youth Hostels. Přes svůj název v ní přespávají cestovatelé všech generací, k dispozici je široká škála pokojů včetně dvoulůžkových se sociálním vybavením. Nechybí ani výhodná polopenze.

SÄNTIS: 2 502 m n. m. - Výhled do šesti zemí

Nejvýznamnější vrchol východního Švýcarska, na který se vyjíždí kabinovou lanovkou. Säntis nabízí výhled do šesti zemí: vedle Švýcarska také do Rakouska, Lichtenštejnska, Francie, Itálie a Německa. Je nejvyšším bodem pohoří Alpstein v Appenzellských Alpách. Alpstein stojí poměrně samostatně, a proto je z něj nádherný výhled do všech stran. Bodamské jezero od něj leží jen 30 kilometrů vzdušnou čarou.
Lanovka z Schwägalpu vyjíždí nahoru k Säntisu už od roku 1935. Z vrcholu lze podnikat řadu výletů, stojí tu také chata s restaurací a s meteorologickou stanicí, která tu sídlí už od roku 1882. Säntis je hraničním bodem tří kantonů.

CORVATSCH: 3 303 m n. m. Nad božským Mořicem

Druhý nejvyšší vrchol mezi „osmičkou“, ze kterých se lze rozhlédnout v rámci jízdenky Swiss Peak Pass. Nahoru na Corvatsch se jezdí od roku 1963. Jak místní rádi připomínají, ve stejném roce prohlásil prezident Kennedy, že je Berlíňanem, Beatles a Rolling Stones odstartovali svou hvězdnou kariéru a Vinnetou s Jamesem Bondem poprvé vstoupili na plátna kin.
Nad Svatým Mořicem se zkrátka rádi spojují s hvězdami našeho života. A Corvatsch je jedním z vrcholů nad tímto mondénním městem, kam v létě vyrážejí turisté a v zimě lyžaři za jedinečnou vyhlídkou. Není divu, přímo pod touto horou mají 120 kilometrů sjezdovek.
Nahoru proto jezdí velkokapacitní kabinová lanovka. Corvatsch nabízí nejen zajímavý výhled na okolní jezera a ledovec, ale také na údolí Engadinu, které patří k nejvýše osídleným v Evropě a je dlouhé 80 kilometrů.
Panoramatická restaurace na samém vrcholku Corvatsche uvádí, že je nejvýše položenou mezi Curychem, Milánem a Vídní.

CARDADA: 1 671 m n. m. Pohleďte na nejnižší i nejvyšší bod Švýcarska

Nejnižší z osmi jedinečných vyhlídek výškou jen o něco málo překonává Sněžku. Výhled je to však neopakovatelný. Spatříte odtud nejnižší i nejvyšší bod Švýcarska.
Z vrcholového chodníku, který částečně přechází ve vyhlídkovou plošinu zavěšenou do vzduchu a připomínající most, si na jedné straně prohlédnete jezero Lago Maggiore, které je nejnižším bodem Švýcarska ve výšce 195 metrů nad mořem. Na straně druhé – jen 70 kilometrů odtud – se tyčí masiv Monte Rosy (4 634 m n. m.).
Nahoru na Cardadu se vyjíždí z nádraží v Locarnu zubačkou, přesedá se na kabinovou lanovku a úplně nahoru se pokračuje sedačkou.
V místě, kde se přesedá ze zubačky na kabinovou lanovku, stojí klášter Madona del Sasso, který rozhodně stojí za návštěvu. I kvůli dalšímu krásnému výhledu na jezero.

ALLALIN: 3 500 m n. m. Metrem až na vrchol

Rájem čtyřtisícových hor je kanton Wallis, krásnou vyhlídku na jeho vrcholy nabízí Allalin – hora nad lyžařským střediskem Saas-Fee. Zároveň je to nejvyšší místo, kam se dostanete při cestě za osmi švýcarskými výhledy.
Cesta na vrchol přitom není ledajaká. Tunelem dlouhým 1 749 metrů sem vyjíždí nejvýše položené metro na světě. Podzemní dráhou cestují vedle turistů také lyžaři, kteří na zdejším ledovci vykrajují oblouky i v horkých letních dnech.
Světovou raritou je také nejvýše položená otáčivá restaurace na Allalinu. A ještě jedno světové „nej“ nabízí tato hora s krásnými výhledy: k návštěvě zve ledovcový pavilon, který je největší jeskyní vybudovanou v ledovci. Uvnitř jsou nejrůznější ledové sochy.
Kdo si chce z vrcholu Allalinu udělat procházku, může se vydat k úplnému vrcholu Allalinhornu, který je jednou z nejdostupnějších čtyřtisícovek. Túra nahoru a zpět zabere okolo čtyř hodin a je označená jako lehká.

ROCHERS-DE-NAYE: 2 042 m n. m. Nad malebným Montreux

Zážitkem už je samotný začátek cesty k vrcholu Rochers-de-Naye. Zubačkou se vyjíždí z nádherného města Montreux na břehu Ženevského jezera. Dole ve městě lze na promenádě zhlédnout sochu Freddie Mercuryho od české sochařky Ireny Sedlecké, za chvíli odtud dojdete také do sousedního Vevey, kde stojí památník Jana Palacha. Anebo se lze vydat opačným směrem k vodnímu hradu Chillon.
Zubačka jede nahoru k vrcholu s nádhernou vyhlídkou tři čtvrtě hodiny a už svezení s ní je jedinečným zážitkem. Cestou budete obdivovat nádherné hotely postavené na přelomu 19. století v éře Belle Époque a také louky poseté v květnu a červnu bílými narcisy.
Nahoře čeká zábava také na malé návštěvníky. Sviští ráj představuje tyto zvířecí obyvatele Alp. Děti se o nich nejen mnoho dozvědí, ale mohou je také nakrmit. Jsou tu dvě restaurace a zájemci o přespání mohou složit hlavy v jurtách. Sledovat západ a východ slunce přímo na vrcholu patří k nezapomenutelným zážitkům. Milovníci alpské flóry mohou navštívit zahradu s tisíci druhy zdejší květeny.

NIESEN: 2 362 m n. m. Schody do nebe

Jižně od Thunského jezera se tyčí k oblakům švýcarská pyramida. Tak se pro jeho typický tvar přezdívá vrcholu Niesen.
Nahoru jezdí pozemní lanovka, která sice vypadá jako zubačka, ale obejde se bez zubů. Dva vozy – jeden jedoucí dolů a druhý nahoru – jsou totiž navzájem spojené lanem.
To však není jediná zdejší specialita. Komu se nechce lanovkou, může vystoupat na vrchol po 11 674 schodech! Potvrzení pro nejdelší schodiště světa vystavila Guinessova kniha rekordů. Každoročně se tu dokonce koná soutěžní běh do schodů.
Nahoře na vrcholu čeká na návštěvníky nejen krásný výhled do vzdáleného okolí, je tu i zajímavá atrakce pro děti. Ty si tady totiž mohou hrát v malé vesničce postavené ze dřeva.
Úplně na nejvyšším místě hory Niesen je terasa s nerušeným výhledem do všech stran. Co uvidíte? Kromě dvou krásných jezer – Thunského a Brienzského – spatříte vrcholy Alp, ale také pohoří Jura.

BRIENZER ROTHORN: 2 351 m n. m. Parní zubačkou na vrchol

Ještě jednou se podíváte nad dvojici jezer, tentokrát vyšplháte ze severní strany Brienzského jezera na Brienzer Rothorn. Shora budete mít krásný výhled na masiv Jungfrau s vrcholy Eiger, Mönch a opět Jungfrau. A máte také šanci, že nahoře spatříte kozorožce, kteří se tady hojně vyskytují.
K vrcholu se nevyšplháte ledajakým vláčkem. Vytáhne vás parní ozubená železnice. Elektrifikace tuto zubačku minula, na parní pohon se tu jezdí od roku 1892. Historicky vypadající mašinky tlačí nahoru staré vagony.
Po výhledech z Brienzer Rothornu můžete podniknout procházku po okolí, jsou však vhodné spíše pro ty, kteří netrpí závratěmi.
Na vrcholku je restaurace a také vyhlídková plošina. Dolů se můžete vydat buď parním vláčkem, nebo sjedete na druhou stranu lanovkou do Sörenbergu.
Vrchol je společnou hranicí tří kantonů – Bern, Lucern a Obwalden.

STANSERHORN: 1 898 m n. m. Lanovkou kabrioletem

Nahoru nad Lucernské jezero vyjíždí lanovka-kabriolet, která je první svého druhu na světě. Vypadá jako běžná kabinová lanovka, jen na střeše má vyhlídkovou plošinu. Zespodu k ní přijedete historickou lanovkou s dřevěnými vozy, která tu jezdí už od roku 1893.
Ze Stanserhornu si lze prohlížet členité Lucernské jezero i další menší jezera, ale také bájnou horu Pilatus tyčící se nad Lucernem. Za dobré viditelnosti spatříte vršky francouzských Alp nebo německý Černý les.
Na Stanserhornu stojí otáčivá restaurace Rondorama. Vrchol lze podrobně prozkoumat na půlhodinové procházce, která se dá absolvovat s kočárkem i na invalidním vozíku.
Stanserhorn slouží jako domovská hora největšímu a nejstaršímu švýcarskému klubu rogalistů. Starty těchto bezmotorových letců lze sledovat nejčastěji v létě, o víkendech okolo 13. hodiny.

Těchto osm vrcholů lze navštívit postupně tak, jak jsou řazeny v tomto článku.