Jak kvete Švýcarsko - protěž a další

Začněme protěží, které se česky říká také plesnivec alpský. Mnohem vznešeněji zní její německé označení Edelweiss (v překladu noblesně bílá). Jedná se o nejznámější alpskou květinu, symbol evropských velehor.

Protěž zdobí nejen švýcarské kopce. Lze ji najít také na pětifrankové minci, zdobí výložky generálů tamního vojska, používají ji ve svém názvu a logu aerolinky. Patří také k logu švýcarské turistické centrály.

Protěž kvete od června do srpna, a tak ji na svých túrách a toulkách spatří většina návštěvníků hor. Roste většinou v nadmořské výšce od 1 800 do 3 000 metrů a spíše než na pastvinách se jí daří na kamenitých loukách.

Protěž rostoucí spíše solitérně však zdaleka není jedinou zajímavou švýcarskou květinou. Takřka kobercově pokrývají švýcarské louky například alpské růže neboli rododendrony se svou typicky červenou barvou. Modré koberce jsou k vidění zase tam, kde kvete hořec. Jeho české pojmenování prozrazuje chuť této květiny. Připravuje se z ní kořalka nesoucí německý název této květiny – enzian. V Česku dává svou typickou chuť fernetu, ve Švýcarsku posévá louky od chvíle, kdy ustoupí sníh, až do konce léta.

Enzian je také mimo jiné název speciální jednotky švýcarské policie.

A je tu ještě jedno místo, kde běžně najdete názvy Edelweiss, Enzian nebo Alpenrose – jsou to vývěsní štíty hotelů, které často nesou název těchto typických švýcarských horských květin.

Bílé narcisy rostou často kobercově. Přezdívá se jim kobercový sníh

Květnový sníh

Nad městy Montreux a Vevey je každý rok k vidění květnový sníh. Tak tady říkají loukám pokrytým bílými narcisy. Těm se také někdy říká narcisy z Montreux nebo narcisy básníků.

Stovky typických alpských květin a léčivých bylin na jednom místě si je možné prohlédnout v regionu Jungfrau. Turistickou stezku mezi Firstem a Bortem lemují květiny jako z katalogu. Nejlépe lze poznat zdejší alpskou květenu v doprovodu průvodce. Vycházku zvládnou turisté každého věku, trvá asi dvě a půl hodiny. Některé byliny tu jsou dokonce označené cedulkou. Obdivovat zdejší květiny je možné od poloviny června až do konce léta.

Kdy švýcarská flóra vykvete, není jednoduché odhadnout. Vždy záleží na tom, jak tuhá zima Alpy zasáhne. Například loni rozkvetla další alpská zahrada– Schynige Platte v Jungfrau – až v červnu, což je docela pozdě. V tamní botanické zahradě postupně vykvete okolo 600 rostlin.

Na botanické zahrady lze ve Švýcarsku narazit na více místech. K nejznámějším patří Stará botanická zahrada v Curychu, která vznikla v roce 1833. Kořeny její předchůdkyně v podobě bylinné zahrady sahají až do 16. století. Dnes představuje okolo devíti tisíc rostlin. Letos je provoz zahrady až do května omezený kvůli rekonstrukci. Vstupné se v curyšské botanické zahradě neplatí.

K nejzajímavějším částem staré části zahrady patří palmový skleník z poloviny 19. století.

Velkým zážitkem je také návštěva zahrad na ostrovech patřících k městu Brissago na jezeře Lago Maggiore. I když jste v alpském Švýcarsku, budete si tu připadat spíše jako v tropech. Celkem lze v této zemi napočítat více než dvacet botanických zahrad.

Takhle vypadá šafrán. K získání jednoho gramu je potřeba 180 květů

Bylinky Ricola a tropy

Také Češi poznávají chuť a léčivý účinek bonbónů Ricola. Málokdo však ví, jak vznikají. Jejích základem jsou bylinky rostoucí na alpských zahrádkách. Šest z nich mohou turisté navštívit a prohlédnout si zblízka všechny bylinky, z nichž se vyrábějí tyto bonbóny, jež umí bojovat s rýmou, bolením v krku, kašlem nebo jinými chorobami.

V zahrádkách Ricoly roste vždy 13 bylinek – mezi nimi lze spatřit šalvěj, jitrocel, černý bez, jablečník, bedrník nebo tymián. Zahrady jsou k vidění v Zermattu nebo na vrcholku Klewenalp nad Lucernským jezerem.

Ve Švýcarsku často také narazíte na rostliny, které byste v této alpské zemi nečekali. Kromě tropů na jezeře Lago Maggiore leckoho překvapí také šafrán na polích v obci Mund ve Wallisu. Toto koření, o jehož produkci se stará z valné části Írán, přivezli do Švýcarska v 15. století patrně žoldáci. Ročně ho tu sklidí dva až tři kilogramy. Kvete jen dva týdny v roce a k získání pouhého jednoho gramu je zapotřebí asi 180 květů.

V hornatém Wallisu však narazíte také na meruňky a vinná réva tu roste překvapivě vysoko – i v nadmořské výšce přes 1 000 metrů.

Ve Švýcarsku se často stává, že v horách se ještě na jaře lyžuje, ale dole v údolí už to celé kvete. Poslem přicházejícího jara jsou i další vzácné květiny – kamélie. Nerostou jen v Asii, ale můžete je vidět i třeba v Locarnu.

V nedalekém Luganu zase rostou olivovníky. Učiněné tropy jsou k vidění v obřích sklenících ve Frutigenu. Díky teplé vodě odváděné z Lötschbergského tunelu tu lze obdivovat tropické rostliny a v akváriích plavou ryby z mnohem teplejších klimatických pásem. Pěstují se tu banány, ananas a mnoho dalších tropických rostlin – ročně se jich tu sklidí desítky tun.