Dračí hora Pilatus u Lucernu

Výstavba 4 618 metrů dlouhé dráhy z Alpnachstadu ležícího na břehu jezera Alpnachersee na vrchol Pilatu začala v dubnu 1886 a již o tři roky později, 4. června 1889, zubačka zahájila pravidelný provoz. Dráhu překonávající převýšení 1 635 metrů projektoval švýcarský inženýr Eduard Locher a bezpečnou jízdu na tak velkém sklonu umožnilo použití ozubnice podstatně odlišné od všech ostatních typů.

Na začátku zde používali parní vozy ojedinělé konstrukce, které si dnes můžeme prohlédnout například ve známém švýcarském dopravním muzeu Verkehrshaus v Lucernu.

Původní parní vůz ozubnicové dráhy z roku 1889 dnes najdeme v muzeu dopravy v Lucernu

V roce 1937 se dráha dočkala elektrifikace a také nových elektrických motorových vozů, které zůstaly v modernizované podobě v provozu dodnes. Každý motorový vůz musí jezdit sólo, bezmotorové vagóny na této dráze neexistují.

Při pravidelné jízdě pak vždy jede kolona několika vozů zubačky v rozestupu na dohled, což při maximální rychlosti 12 km/h do kopce a (kvůli bezpečnosti) pouhých 9 km/h z kopce není žádný problém. Jízda touto unikátní ozubnicovou dráhou tak dnes trvá 30 minut směrem nahoru a 40 minut dolů.

Na celé trati fungují dosud v bezvadném stavu původní ozubnice z roku 1886. Ozubená kola na vozidlech, která se pravidelně vyměňují, jsou z materiálu nepatrně měkčího než ozubnice. Až opotřebení ozubnicových hřebenů přesáhne přípustnou toleranci, bude je stačit na trati jen otočit o 180° tak, aby zuby ozubených kol zabíraly na opačnou stranu hřebene, než tomu bylo prvních více než 125 let provozu.

Jedním z hlavních důvodů, proč si na Pilatus vyjet, je jedinečný výhled, který za dobré viditelnosti zahrnuje nejen nedaleké Vierwaldstättské jezero s Lucernem, ale i řadu známých švýcarských vrcholů od Rigi, Säntis, Tödi, Titlis přes čtyřtisícovky Bernských Alp až po německý Schwarzwald.

Trať ozubnicové dráhy je ve své horní části zaříznutá do kolmé stěny skalního útvaru zvaného jednoduše Esel – Osel

Zlatá okružní cesta

Ozubnicová dráha, která je v zimním období mimo provoz, není jediným dopravním prostředkem pro jízdu na vrchol Pilatu. Přímo z Kriensu ležícím na kraji Lucernu startuje čtyřmístná kabinková lanovka vedoucí přes průjezdní mezistanici Krienseregg na Fräkmüntegg. Zde můžeme buď přestoupit do větší kabiny kyvadlové lanovky, která nás vyveze již přímo na Pilatus, nebo si napřed dopřát adrenalinový zážitek v podobě jízdy na více než kilometr dlouhé bobové dráze.

Vrchol je tedy přístupný z obou stran a v létě se přímo nabízí absolvovat okružní cestu, kdy vyjedeme z Lucernu do Alpnachstadu výletní lodí po jezerech Vierwaldstättersee a Alpnachersee a po jízdě ozubnicovou dráhou na Pilatus pak z Pilatu do Kriensu u Lucernu sjedeme visutými lanovkami. Okruh lze samozřejmě absolvovat i v opačném směru. Celý tento výlet je v nabídce za zvýhodněnou cenu pod názvem Goldene Rundfahrt neboli Zlatá okružní cesta. V nabídce je také Silberne Rundfahrt (Stříbrná okružní cesta), která jízdu lodí z Lucernu do Alpnachstadu nahrazuje méně romantickou, ale zato rychlejší jízdou železnicí Zentralbahn.

U dolní stanice v Alpnachstadu stojí originální kus Locherovy ozubnice včetně páru ozubených kol

Pilatus a jeho horské hotely

Vrcholu Pilatu dominuje kromě horní stanice ozubnicové dráhy především horský hotel Pilatus-Kulm z roku 1890 s 27 prostornými pokoji, třemi apartmány a se stylovou, rovněž nákladně ve stylu Belle Époque restaurovanou luxusní restaurací Queen Victoria. V letech 2009–2011 byl hotel kompletně modernizován.

Stejně pečlivě byla v hotelu rekonstruována historická jizba Dohlenstübli nebo sál Cheminée, kterému dominuje velký krb. Součástí komplexu budov na vrcholu je rovněž rekonstruovaný hotel Bellevue z 60. let 20. století s 28 komfortními dvoulůžkovými pokoji a se stejnojmennou samoobslužnou restaurací se 140 místy.

Novinkou je tu také prosklená panoramatická vyhlídková galerie, která spojuje oba hotely. Součástí tohoto spojovacího a vyhlídkového objektu je také několik moderně vybavených konferenčních sálů, využívaných k nejrůznějším firemním i rodinným akcím.

Horní stanice kabinové lanovky z Fräkmünteggu na Pilatus

Jak se liší ozubnice zubačky na Pilatus od ostatních

Do ozubnice s dvojitým vodorovně uspořádaným ozubením zapadají dvě horizontální naproti sobě umístěná ozubená kola s vodícími kruhy, která zajišťují, že vůz z trati nemůže za žádných okolností vykolejit. Vzhledem ke sklonu až 48 % (odpovídá úhlu sklonu 25,6 °) trať musí odvádět do podloží nejen hmotnost obsazených vozů, ale také značné podélné síly působící v ose trati. Dráhu proto nebylo možné postavit formou klasického železničního svršku, ale tvoří ji průběžná, téměř pět kilometrů dlouhá žulová zeď, k jejímž stěnám je trať o rozchodu 80 cm včetně ozubnice přichycena zabetonovanými ocelovými háky. Tento typ ozubnice neumožňuje klasické výhybky, které jsou zde nahrazeny posuvnými nebo otočnými plošinami.