Lyžařská ikona má jméno Davos

Název nádražní stanice Davos-Dorf (vesnice) je dnes už zavádějící, neboť Davos se už před sto lety stal opravdovým městem. Se vším všudy. S promenádou plnou butiků, restaurací a obchodů. S kasinem. S kongresovým centrem, kde se už čtyřicet let každoročně v lednu koná Světové ekonomické fórum. S grandhotelem Belvedere, do nějž jezdí celebrity od filmových hvězd až po členy evropských královských rodin.

Jak se můžete dozvědět ve zdejším Muzeu zimních sportů, všechno začalo v polovině 19. století díky Alexandru Spenglerovi, německému bakteriologovi, který byl po revoluci v roce 1848 doma odsouzen k smrti. Právě on rozpoznal léčebnou sílu vysokohorského klimatu v Graubündenu.

V roce 1853 otevřel v Davosu první kliniku pro pacienty s tuberkulózou a během půl století se nenápadná horská víska proměnila v nejvýše položené město v Evropě.

Od roku 1890 sem vede z Landquartu nejstarší úzkorozchodná železnice ve Švýcarsku. Škrábe se sevřenou soutěskou stejnojmenné řeky až do výšky 1 560 metrů. Rhétská dráha zastavuje v malebných vesničkách. Nádraží jsou plná turistů a lyžařů, vracejících se vlakem do Davosu z horských túr a dlouhých výletů volným terénem.

Takhle vypadal první davoský vlek. Dnes se tu lyžuje na 250 km sjezdovek

Secesní palác Thomase Manna

Právě po železnici přijížděl v květnu 1912 za svým bratrancem i hrdina slavného románu Thomase Manna Kouzelný vrch. Ačkoliv Mannovo románové sanatorium se jmenuje Berghof, spisovatel v něm věrně popisuje interiéry secesního paláce Schatzalp, který byl v roce 1900 postaven ve výšce 1 861 metrů nad údolím říčky Landwasser. Tady fungovalo až do roku 1954 luxusní sanatorium, které se v roce 2000 proměnilo ve vyhledávaný hotel. Lodžie bývalého sanatoria jsou obráceny do údolí, podél dlouhé jídelny se táhne krytý ochoz s lehátky. Kdo tu odpočívá, má nádherný výhled na Davos i sjezdovky Jakobshornu. Na Schatzalpu se dá v malém soukromém areálu také lyžovat, ale platí tu jiná permanentka než pro středisko Davos Klosters s pěti lyžařskými areály – Parsennem, Jakobshornem, Madrisou, Rinerhornem a Pischou s více než 250 kilometrů sjezdovek všech obtížností.

Secesní horský hotel Schatzalp svými interiéry připomíná sanatorium, kam v květnu 1912 přijíždí hrdina slavného románu Thomase Manna Kouzelný vrch. Až do roku 1954 tu fungovalo luxusní sanatorium

Pláž nad údolím

Stojíte na náhorním plató u Jatzhütte pod vrcholem Jakobshornu, sluníčko pere do opalujících se lidí a vy si připadáte jako na pláži v Bibione. Na sněhu stojí v řadách lehátka a slunečníky, lidé pobíhají v plavkách, někteří se koupou pod umělými palmami v kulatých vířivkách a popíjejí ve vodě brčkem ledový drink. Kousek pod nimi létají proti bílým vrcholům do výšky několika metrů snowboardisté a lyžaři z mnoha můstků velkého snowparku.

Sjezdovky na Jakobshornu jsou převážně červené a modré (celkem asi 40 km), můžete na nich jezdit celý den, nezapomeňte si ale udělat čas na občerstvení v zajímavé kruhovité stavbě u horní stanice lanovky v nadmořské výšce 2 590 metrů.

Ďábelský sjezd i dlouhý výlet

Určitě nejkrásnější lyžování nabízí největší areál Parsenn – Gotschna na východní straně údolí. Je tu asi 120 km sjezdovek. Nastoupit můžete buď v Davosu, nebo v Klosters. Červený vláček se šplhá na sedlo Weissfluhjoch, odkud můžete ještě pokračovat lanovkou až do výšky 2 844 metrů. Dolů pak padá ďábelsky prudký sjezd, ale i freeridové trasy.

A všude, kam oko dohlédne, je oceán bílých vrcholů. Dlouhatánská kabinová lanovka spojuje Weissfluhjoch s odlehlým nástupním místem Schifer, podle kterého vede z nejvyššího vrcholu Weissfluhgipfel dvanáctikilometrový sjezd s dvoutisícovým převýšením až do Küblisu. Kdo si však tenhle výlet dopřeje, musí se vrátit do Davosu skibusem nebo vlakem.

Do lyžařského střediska Parsenn lyžaře vyváží červený vláček

Prince láká Klosters

V Klosters lyžuje už třicet let princ Charles. Nejčastěji bydlí v hotelu Walserhof. Zatímco Davos je tepající městečko, Klosters si zachovalo idylickou atmosféru místa opředeného pohádkami a bájemi. Zdejší víla dala jméno lyžařskému středisku Madrisa na svazích Madrisahornu, kde padají sjezdovky (mají asi 30 km) do dvou údolí z výšky 2 600 metrů.

Ještě o sto metrů výš se lyžuje v jednom z postranních údolí nad Davosem, kde malé středisko Pischa nabízí patnáct kilometrů tratí. Nejvzdálenější – asi deset kilometrů nad Davosem – je areál Rinerhorn nad vesničkou Glaris (asi 35 km tratí).

Kdo se lyžování přesytí, může si udělat příjemnou kulturní vsuvku – v Davosu žil světoznámý expresionistický malíř a sochař Ernst Ludwig Kirchner. V Kirchnerově muzeu můžete obdivovat přes pět set jeho obrazů a soch.

Taková je lyžařská ikona Davos.