úvod

Švýcarsko je nádherná, ale i konzervativní země. Často trvá dlouho, než se zde uchytí něco nového. Ve Východních Alpách, především v Dolomitech, lezou turisté po železných cestách ve vápencových skalách už přes třicet let. Na západní frontě vládl dlouhá léta bohorovný klid. Ale už se to také mění…

​

Obrovský boom zajištěných cest ve druhé polovině devadesátých let rozhýbal klidné švýcarské a francouzské vody. Via ferraty, německy „kletrštajgy“, začaly růst jako houby po dešti a navíc ve vysoké kvalitě. Především zajištění je prvotřídní a pokud nejde o cestu pro celou rodinu, je obvyklý vyšší stupeň obtížnosti.

Graubünden

Východní výspa Švýcarska je pro nás nejblíže. Dnes je možné prožít dobrodružství na pěti cestách. Klasikou je Sulzfluh v Rätikonu, velmi láká i výstup po klettersteigu na Piz Mitgel v Savogninu, v obou případech jde o pravé celodenní alpské túry. Naproti tomu krátký vzdušný exkurz do světa věčného ledu umožní cesta Piz Trovat nad Diavolezzou. K vidění jsou Piz Bernina, Palü a bonusem je visutý můstek nad roklí. Zajímavým průvodcem tvarově pestrým světem vápencových hor nad střediskem Flims je cesta Pinut.

Osamělá perla

Pro našince je patrně zcela neznámý kanton Glarus s Fridolínem ve znaku. Pro ferratisty to ale neplatí. Na dohled velkolepé hory Tödi vede nad bezautovou vesničkou Braunwald, která je přístupná vláčkem, hřebenová túra po Braunwalder Klettersteig. Má tři úseky, obtížnost postupně roste a po každé sekci je možný sestup. Závěrečný výšvih patří mezi to nejtěžší z alpských ferrat.

Eldorádo nad Engelbergem

V srdci Švýcarska leží horské městečkou Engelberg, nad nímž trůní zaledněná hora Titlis. Vede na ni unikátní rotující lanovka. Ale taky jsou zde tři pěkné cesty. Vrcholným zážitkem je cesta na Graustock s leteckými výhledy a s parádním lezením po pilíři. Místo lanovky můžete při návratu osedlat „koloběžky“ trottibike. O něco méně obtížný, ale kratší klettersteig vede stěnou Fürenwand a trojici doplňuje lehčí Rigidalstock.

V srdci Švýcarska

V jednom ze tří kantonů, které zakládaly konfederaci, přesněji na území Uri, se nabízejí dvě pěkné cesty. Parádní okružní túru lze podniknout velkolepou skalní stěnou po ferratě Tälli, která je nejstarší ferratou Švýcarska. O něco snadnější a kratší lezení po plotnách nad dravou horskou bystřinou nabízí cesta Diavolo nad Andermattem. Začátek najdete u památníku vůdce Suvorova.

Bernské Alpy

Z Bernských Alp je z hlediska ferrat nejlepší oblast Les Diablerets, nabízející dvojici zajištěných cest, které lze rozdělit noclehem na horské chatě. Jako návdavkem přidat krátký „bonbónek“ blízko zpěněné vody jménem via ferrata de la Cascade. S vodopády má co do činění i pestrá vzdušná ferrata Allmenalp nedaleko Kanderstegu. Její specialitou jsou originální zakroucené žebříky.

Jungfrauregion

Luxusní panorama, blízkost ledovců, podpora vlaků a lanovek a nižší obtížnost. To je Jungfrauregion. Zdejší ferraty nabízí začátečníkům i dětem ideální možnost vstoupit do světa železné vertikály. Tři z pětice zdejších ferrat jsou zajištěné přístupové cesty k chatám Dossenhütte, Schreckhornhütte a Ostegghütte. Klasické zajištěné cesty vedou na dva vrcholy – Schwarzhorn a Rotstock. Novinkou oblasti je nepálskými mosty zpestřená cesta Mürrenflue nacházející se v kolmých stěnách protkaných vodopády pod vesničkou Mürren.

Wallis

Traverzy nad přehradou, devadesátimetrový nepálský most a tyrolský traverz nad soutěskou na závěr. Tak lze stručně charakterizovat okružní zajištěnou cestu Aletsch nad tyrkysovou hladinou přehrady Gibidum.
Stranou nezůstává ani údolí Saas. Snadnou ferratu na Mittaghorn s výhledy na blízké ledovce ovšem po všech stránkách předčí na opačné straně údolí panoramatická ferrata cesta na vrchol Jägihornu po pevné skále. Krásné lezení na moment přerušuje dlouhý žebřík. Chvilka oddechu a pak přijde „vrchol“ celé cesty – přelezení exponovaného hřebínku.
Saas-Fee i sousední Zermatt se pyšní ferratami, které vedou po stěnách soutěsek. Jak Gorge-Alpine, tak Gornerschlucht se vyznačují velkou pestrostí, jde o jakýsi „suchý“ canyoning. Průstup soutěsek je zde dovolen pouze pod dohledem horského vůdce.

Absolutní špička

Nad vysokohorským lázeňským i lyžařským střediskem Leukerbad se tyčí monumentální skály hory Daubenhorn. V jejích stěnách byl proměněn ve skutečnost sen o geniální ferratě s velkým „F“.
Předkrm tvoří po výjezdu lanovkou výhled z Gemmipasu na věčně bílé čtyřtisícovky Walliských Alp i nádherný svět skalního labyrintu. Hlavní chod je neobyčejně sytý – lezení v monumentální stěně, nekonečně dlouhé a exponované žebříky, osamělost ve skalách, přirozenost linie (lezecké cesty) umožňující jen pohyb po skále, akrobatický úsek procházející jeskyní, pohled jako z letadla na jezero Daubensee i lázeňské město s magickou modrou tečkou (termální bazén), kruhové panorama z vrcholku bezmála třítisícového Daubenhornu i náročný sestup do údolí meandrující říčky.

Nad Ženevským jezerem

Zlézání cesty nad letoviskem Leysin, na vrchol Tour d'Aï, je sázkou na jistotu. Lezení je ale jen polovičním zážitkem. O zbytek euforie se postará panorama třemi směry. Blízko je Mont Blanc, v mírném protisvětle walliští velikáni a v dálce slavná trojka Eiger, Mnich a Jungfrau. No a hluboko pod nohama hladina Ženevského jezera.


Vybavení na ferraty

Standardní vybavení

  • jisticí set
  • sedací nebo kombinovaný úvazek
  • přilba
  • batoh
  • rukavice na ferratu
  • lékárnička
  • camelback / láhev / termoska
  • mapa, průvodce
  • mobil

Oblečení / boty

  • vlněné termoprádlo (pokud je chladno)
  • softshellová bunda, kalhoty (do chladu)
  • krátké kalhoty a tričko (v případě, že je horko)
  • bunda a kalhoty (membránové, např. GoreTex, Cutan, Dermizax atd.)
  • vhodné boty a ponožky
  • šátek, čepice, rukavice

Může se hodit

  • bivakovací vak
  • teleskopické hole
  • GPS s výškoměrem
  • čelovka