úvod

Vydejte se do centra světového hodinářství, kde se můžete ponořit do unikátní estetiky a urbanistické struktury, díky které bylo město zapsáno na seznam kulturního dědictví unesco. A navrch jako překvapení je rodištěm takových osobností jako architekta le corbusiera nebo automobilového pionýra louise chevroleta.

​


Autor textu: Štěpánka Strouhalová


Tento článek vyšel v časopisu SWISSmag 05 (podzim/zima 2011/12).


Jako šachovnice

Bohatství kulturního dědictví třetího největšího města švýcarské frankofonní oblasti vzniklo po požáru původní vesnice v roce 1794. Osvícenecká doba přišla s idealistickou myšlenkou industriálního „slunečního“ města orientovaného na jih. Racionální organizace měla zajistit ideální podmínky pro rozvíjející se hodinářský průmysl. A tak se město se silným přílivem židovských emigrantů stalo postupně metropolí světového hodinářství. Dnes tu má v přilehlém regionu své dílny na 100 nejslavnějších firem, mezi jinými Movado, Cartier, Tag Heuer či Tissot. Moderní lineární strukturu s ulicemi nalinkovanými jako podle pravoúhlého pravítka si můžete prohlédnout z panoramatické vyhlídky ve 14 poschodí výškového domu Tour Espacité na Place le Corbusier, kde se v informačním centru můžete zároveň zásobit mapkami a průvodci po městě.
(viz titulní foto)

Cesta časem

Příběh švýcarské hodinkové slávy si tu můžete nechat vyprávět na každém kroku a objevit tak tradici bohatě ilustrovanou nejslavnějšími mistrovskými kousky. Ve vile Jean Richard z roku 1908, která je sama o sobě jedním z klenotů místní architektury, můžete navštívit unikátní muzeum utajené technické stránky výroby hodinek. Prohlédnete si tu až tři století staré nástroje a součástky zahrnující první pionýrské období. (Rue du Progrès 129). V Musée paysan et artisanal v půvabném farmářském domě ze 17. století je zase k vidění typická venkovská dílna z prostředí Jurského pohoří (Cretets 148). Ovšem nejdůkladněji lze historii časomíry prozkoumat v Musée international d’horlogerie, které poutavým způsobem představuje vzácné sbírky nejstarších originálů, kuriózních miniatur, hracích hodinových strojů i slavné modely současnosti, celkem 4500 exponátů. (Rue des Musées 29, www.mih.ch)


Secesní retro

Art Nouveau, které se koncem 19. století stalo módou v každém evropském velkoměstě, si našlo cestu i do bohaté hodinářské velmoci. Umělecký směr, inspirovaný přírodními motivy, tady však získal originální „heimat“, vzhled inspirovaný regionální flórou Jurského pohoří, takzvaný „style sapin“, pro nějž je typický vzor borové větvičky. Dekorativní vitráže, štukové fasády i barevné obklady, tepané výtahové konstrukce či balkony si můžete prohlédnout na mnoha veřejných budovách i v privátních rezidencích, které jsou přístupné každému za podmínky respektu k soukromí jejich obyvatel. Mnoho typických secesních památek si prohlédnete například na ulici Rue Numa Droz se secesními domy i fabrikami (č. 18, 141, 155,157, 159 a173), mix vídeňské secese a heimat stylu na David-Pierre-Bourquin 55 či na půvabné vile „Mon Rêve“ na Paix 99 (plánek Art Nouveau zdarma v infocentru).


Bílý dům

Bez návštěvy La Chaux-de-Fonds nemůžete porozumět moderní architektuře. Roku 1887 se tu narodil Charles-Édouard Jeanneret, alias Le Corbusier, jeden z nejvýznamnějších architektů 20. století, a zanechal za sebou první kroky v novém a pro celou další epochu určujícím stylu. V kopcích se tu nenápadně skrývá téměř národní monument – vila, pro svou bílou barvu zvaná La Maison blanche (Bílý dům), kterou architekt navrhl pro své rodiče v roce 1912 jako svůj první projekt ve stylu architektonické moderny. Jako v učebnici architektury si tu prohlédnete všechny základní atributy jeho dalších puristických projektů: čisté linie, vliv balkánsko-řeckého stylu, nové umírněné prostorové proporce, vestavěný funkční nábytek a ve své době pokrokové materiály jako železobetonová konstrukce, eternit či linoleum. (návštěvy: pá–ne, 10–17 h, www.maisonblanche.ch)


Autenticky

Jestli si chcete dopřát opravdovou gastronomickou zkušenost s jurským regionem a navíc v kouzelném přírodním prostředí, vydejte se kousek za město do restaurace La ferme v tradičním farmářském domě venkovských hodinářů ze 16. století. Velkoryse řešený historický interiér s renesančními prvky, rustikální dobové dekorace, rodinné prostředí a především domácí kuchyně z čerstvých lokálních surovin blahodárně vyváží městské putování za kulturou. Zvlášť, když před vámi na dubovém stole přistanou místní tradiční lahůdky – ovšem v gurmánské kvalitě. Třeba vepřová pečínka na černém pivu, pomalu dušená telecí líčka na divokém česneku či kachní nudličky na pampeliškovém medu se sezónními bylinkami z okolní přírody… a k tomu se z pece uprostřed lokálu line vůně čerstvě pečeného z chleba. www.fermedesbrandt.ch


Le Corbusier od secese k moderně

Putovat za architektonickými skvosty na hřbitov přináší smíšené pocity, ale možná opravdu budete chtít zemřít údivem nad secesním klenotem, který Le Corbusier vytvořil v roce 1910 ještě před radikální změnou svého stylu. Ohromující interiér se syntézou sakrálních symbolů a secesní estetiky je s přihlédnutím k účelu završením lidského snažení. A to byl mladý architekt teprve na začátku. Při toulkách po městě si zvenčí prohlédnete i jeho další rané počiny: vilu Fallet z typickým dekorem „le sapin“ a vily Jaquement a Stotzer z roku 1908 v lehce regionálním stylu inspirovaném jižní Francií (postupně Chemin de Pouillerei 1, 8 a 6). Až si prohlédnete futuristickou „Tureckou vilu“ z roku 1917 (Rue du Doubs 167), můžete si dotvořit kompletní obrázek v Musée des beaux-arts, kde uvidíte Corbusierovy výkresy, obrazy i nábytek. (Rue des Musées 33)