Švýcarské hory nejen v zimě aneb na kole v Graubündenu

Text: Petr Socha - SNOW

Není to samozřejmě žádná horká novinka, sjezdová kola se na horách objevují už roky, ale s časem se postupně rozrůstá jak funkční infrastruktura, tak síť MTB cest. Například v Lenzerheide už mají provozovatelé lanovek v některých letních dnech větší obraty než v zimě. Shrnuto a podtrženo, máme za to, že nazrála doba, kdy se vyplatí do tohoto pojetí cyklistiky skočit po hlavě.

A na začátek vám doporučíme právě švýcarský kanton Graubünden, kde jsou krajinné předpoklady pro MTB turistiku a její všelijaké odnože snad ideální. Vydáme se s kolem po věhlasných lyžařských střediscích.

---

Samnaun – bezcelní oáza Silvretty

Samnaun, lyžařsky spojené s rakouským Ischglem, tvoří ohromnou horskou Silvretta Arenu. V zimě je tu 250 km sjezdovek, ale ani v létě se tu hosté nenudí. Kromě pěší turistiky se tu do popředí dostává i horské kolo.

Momentálně je v aréně jak na švýcarské, tak na rakouské straně značeno na 80 km bikových tratí. A s kartou hosta, kterou dostanou všichni ubytovaní v Samnaun, jsou v létě lanovky i s přepravou kol zdarma. Volný vstup je s kartou zaručen i do obecního wellnessu Alpenquell Erlebnisbad, což po náročném cyklo dnu jistě každý ocení. V létě je v areálu Silvretta Arena Ischgl Samnaun v provozu 5 lanovek: dvoupatrová lanovka Twinliner ze Samnaun, šesti- a čtyřsedačkové lanovky Alp Trider Sattelbahn, resp. Flimsattelbahn na švýcarské straně areálu a kabinková lanovka Silvrettabahn z rakouského Ischglu a 4sedačka Flimjochbahn spojující Idalp se švýcarskými hranicemi. Všechny samozřejmě přepravují kola. A u jejich horních stanic čeká hned několik speciálních tratí, které jsme pro vás vyzkoušeli.

Flow-Trail Alp Trida Sattel – Alp Trida

Dvoupatrovou kabinkou vyjíždíme z údolní stanice Samnaun-Ravaisch do sedla Alp Trida Sattel (2 488 m). Tam začíná náš první flowtrail, pěšinka postavená pro potřeby bikerů, kteří milují technickou jízdu z kopce. Flow je v moderní horské cyklistice pojem, který značí jízdu bez potřeby šlapat díky vhodně zvolenému sklonu a gravitaci. Biker tak po stezce „steče“ dolů, aniž by ho to stálo výraznější svalové úsilí (vyjma brzdících dlaní). Ke správnému toku přispívají i vhodně koncipované terénní prvky jako hupy či klopené začátky, které pokročilý biker využije k získání další dopředné energie…

Tato trasa dlouhá 2,6 km s výškovým rozdílem 230 metrů je označena jako lehká a pro začátečníky. No žádný profík nejsem, ale jako pohodička pro začátečníky mi trail úplně nepřipadal. Možná proto, že trať postavil downhillový závodník světové třídy Claudio Caluori. Chce to se přinejmenším trochu rozjezdit, aby si to člověk naplno užil.

Kromě houpavého profilu tratě a ostrých technických zatáček může na cestě široké jen několik málo desítek centimetrů čekat překvapení v podobě rovněž několika desítek centimetrů širokého kravského lejna. Krávy se tu v horských výšinách, kde se ještě zelená tráva, pasou naprosto nerušeně a na nějaké bikery samozřejmě vůbec neberou ohledy. Když se plně koncentrujete na technickou trať, ruce na brzdách, oči na stopkách, kravské lejno je v ten moment jen detail. Ovšem potom se vám stane velmi blízkým společníkem na celý zbytek dne…

Tento krátký trail lze dobře kombinovat s nově postavenou tratí Alp Trida Enduro Trail.

Enduro-Trail Viderjoch – Alp Trida

Lanovkou z Alp Trida vyjíždíme na hraniční sedlo Viderjoch ve výšce 2 732 m, kde začíná tento první enduro trail Silvretta Areny. Je značen jako středně náročný a na délce 3,8 km klesá o téměř 500 metrů. Trať je postavená tak, aby si na ní zábavu užili i náhodně projíždějící bikeři, nejsou na ní žádné skoky, enormně technické pasáže ani kořeny. A hlavně ji 100% ručně, prý aby bylo přírodě učiněno za dost, postavila opět světová špička Claudio Caluori. Pokud byste se z Viderjochu vydali dál na Greitspitz a Salaaser Kopf a z něj se spustili zpět na Alp Trider Sattel, uvidíte po cestě zajímavý útvar – sádrovcové díry, které připomínají měsíční krajinu.

Freeride-trail Alp Trida – Laret – Samnaun Ravaisch

Tento šestikilometrový trail jedeme jako poslední a vlastně je to moc hezký způsob návratu z hor. Dohromady s trailem z Viderjochu jde o nejdelší sjezd měřící kolem 10 kilometrů. Krajina níže už není tak nelítostná a kamenitá, čím dále je zelenější a rozkvetlejší. Než stezka odbočí z širší cesty, aby se klikatila dolů v ostrých zatáčkách na Unteralp, stojí za pozornost Alpstein, jeden z největších bludných kamenů ve Švýcarsku. Podle místní legendy ho sem přinesla čarodějnice, pragmatici ale tvrdí, že ho sem dotlačil ledovec. Tak si vyberte. Od Alpsteinu se již jede mírnějšími zatáčkami, ale stále za svižného klesání až do Samnaun-Laret, odkud se zpět k údolní stanici lanovky dojede asi dva kilometry lehkým stoupáním po luční cyklostezce. U spodní stanice lanovky lze umýt kolo. A před tím, než opustíte Samnaun, nezapomeňte nakoupit bezcelní suvenýry a benzín!

Tip na ubytování - HOTEL Chasa Montana Hotel & Spa

Čtyřhvězdičkový Superior hotel položený v srdci bezcelní zóny Samnaun v nadmořské výšce 1 850 m n. m. dýchá klidnou atmosférou a šarmem alpského chaletu. Interiér dotváří všudypřítomné dřevěné prvky z místní borovice limby. Chloubou hotelu je v roce 2012 kompletně zrekonstruované wellness a lázeňské centrum Montana Spa. Zde se nacházejí bazény vč. venkovního slaného, který je celoročně vyhříván. Slaná voda více nadnáší, což přináší účinnější relaxaci, kterou ještě umocňují výhledy na okolní hory. Najdete tu i vířivku v jeskyni nebo třeba bazénový bar, v saunovém světě je pak sedm různých saun, z nichž je jedna výhradně pro ženy.
Za zmínku stojí hotelová gastronomie, jedna z hotelových restaurací, Gourmetstübli La Miranda, se pyšní michelinskou hvězdou a 15 body Gault Millau 2015.
Hoteloví hosté si mohou v Zegg Sport und Mode zdarma vypůjčit horské kolo nebo elektrokolo, rocky mountain bike pak za snížený poplatek. Zdarma pak mohou využít hotelovou mycí stanici na kola, dílnu a garáž.

---

Davos – sen, nebo skutečnost?

Jestli je ovšem ve švýcarské horské cyklistice nějaké místo skutečným pojmem, pak je to Davos. Kdo ho zná z lyžování, pochopí – z vysoce položeného plató, kde leží, lze putovat do pěti lyžařských středisek. Na kole jste samozřejmě zásadně mobilnější, takže když se spojí možnosti kola s horskou přepravní infrastrukturou Davosu, vzniká ohromné pole na všemožné cyklistické hry.

Davos Klosters a údolí Prättigau protíná na 1 500 kilometrů singletrailů, čímž se tato oblast řadí na špičku horské cyklistiky v Alpách. O trasy se stará tzv. Trail Crew, parta sedmi lidí, která má jediný úkol: projíždět značené trasy pro horská kola a nepřetržitě se starat o jejich údržbu a značení, případně budovat tratě nové. I proto je kvalita bikerského požitku v Davosu taková, jaká je – maximální!

Lanovky zdarma

Trasy jsou téměř vždy okružní a je možné tedy absolvovat na kole i výjezd. Proč se ale zničit už cestou nahoru, když leckde jezdí lanovky? Pokud jste v Davosu nebo v Klosters ubytovaní, máte lanovky zdarma a za kolo zaplatíte 5 CHF za jednu jízdu nebo 10 CHF za celodenní permanentku. Tento poplatek nemusíte platit v případě, že jste ubytovaní v partnerském bike hotelu.

10 000 výškových metrů dobrodružství

Kdo má rád výzvy, může zkusit i jednu speciální – značenou trať, která počítá s devíti lanovkami nahoru a dolů s celkem 10 000 výškovými metry na nejrůznějších singletrecích. Sportovní bikeři zvládnou tuto túru za jeden den, pro ostatní je ale lepší si ji rozdělit do dvou, aby zbylo dost času na okolní krajinu a posezení v milých horských chatách.

The Alps Trail

A další lahůdka: trať vedoucí z Jakobshornu přes Sertig a Monstein až do Filisuru nese označení epictrail. Celosvětově se tak označují trasy pro horská kola, které jsou krajinově bohaté, velmi náročné na techniku a kondici, měří alepsoň 32 km a z 80 procent vedou po singletrailech. Davos Klosters získal toto ocenění pro Alps Trail jako první středisko v Alpách.

Pischa – Flüelatal

Samozřejmě jsme tam na kolo museli nasednout i my. První brzce ranní trasa v Davosu nám začíná tranzitem na parkoviště k restauraci Jakob Fopp pod Flüelapass. Odtamtud se pak jede pořád s kopce zpět do Davosu. Je to romantika umocněná tím, že na cestě nepotkáme ani nohu – jen všudypřítomné krávy. Podél horského potoka sjíždíme zpočátku opatrně po levé straně údolí. Kamenitá cesta, která se stará o jemný přísun efedrinu, se později mění na hladký singletrack. Ranní vyjížďka má svoje nepopiratelné kouzlo a je to rozhodně důvod, proč si přivstat. Přes den, ostatně jako na jiných oblíbených výletních trasách, se zaplní pěšími i bikery. Zanedlouho jsme dole v Davosu a pokračujeme.

Parsenn – Strelapass – Davos

Jak asi poznáváte, vede tato okružní túra zejména lyžařským areálem Parsenn. My jsme si z 33kilometrové délky vybrali úsek od stanice lanovky Weissfluhjoch směrem na průsmyk Strelapass. Kdo to tu zná z lyžování, bude se cítit jako doma. Po opuštění modré sjezdovky se cesta vzdušně zařízne do strmého suťoviště a do průsmyku Strelapass se protáhne skalní galerií. Chce to raději moc nepřemýšlet, co by bylo kdyby… Při podobné zábavě je ale samozřejmé, že projíždíte mnoho úseků, kde se prostě nesmí spadnout. Ostatně, napětí je zdrojem přímo úměrné pozdější radosti.

Výhledy jsou úchvatné. Krávy nám poslušně ustupují, ale i ony přilévají trochu paliva do plamene zažívaného dobrodružství. Na Strelapassu v horské restauraci dobíjíme energii ve formě polední kávy a obrovského domácího ovocného koláče. Zvlášť ten višňový neměl chybu. Meditace na horské terase dopoledních hor se určitě dá porovnat s podobnou zimní siestou. I kvůli této samotné chvilce u kafe se vyplatí podobný výlet absolvovat – ostatně podobnou pohodu zažijeme v Davosu ještě vícekrát.

Ze Strelapassu se pouštíme dolů po široké příjezdové cestě na Schatzalp, kde na nás dýchne atmosféra začátku minulého století, kdy se do Davosu jezdilo na léčebné pobyty. Půvabné sanatorium dnes sloužící coby romantický horský hotel už sice trochu nahlodal zub času, přesto je jeho atmosféra jedinečná, stejně jako tamní výhledy na Davos a okolní hory. K Schatzalpu patří i samostatný lyžařský areálek, který si zakládá na pomalé jízdě. Tady se prostě nikam nespěchá.

Rinerhorn – Sertigtal

Z Davosu města se svižně přesouváme údolím po krásné, ale v kontextu našeho výletu trochu nudné cyklostezce k lanovce na Rinerhorn, kterou se vyvezeme do 2 050 metrů. Je už po poledni, vynecháváme zdejší velkorestauraci a vydáváme se po „sdílené stezce“ úbočím do postranního údolí Sertigtal. Úzká lesní cesta ve svahu celkově mírně klesá, rozhodně ale není nudná a míru našeho pozitivního stresu úspěšně drží na nastaveném limitu. Občas je nutno přejet zařízlý potok, vyjet strmější pasáž, zlomit kolo v ostré zatáčce anebo projet vrátky ohrady. Klesáme do pásma lesa a sjezd občas narušují jen chodci, které je třeba džentlmensky předjet. Kýžené finále obstará dlouho očekávaná restaurace.

Posilníme se – beze spěchu – opečenými rösti a domácí klobásou a po druhé straně údolí pokračujeme opět horskou stezkou, jejíž třešničkou je krátký visutý most nad soutěskou, zpět do Davosu. Slunečný den končíme posezením u piva u Davosersee. Máme najeto přes padesát horských kilometrů, které dost cítíme, takže si už nedočkavě myslíme na hotelovou saunu s výhledem na hory.

Klosters – Alp Garfiun

Další den vyrážíme směr Klosters, kde se napojujeme na pohodovou túru na úpatí Monbiel. Po lesní cestě a mýtinami podél řeky Landquart přijíždíme až na horský statek Alp Garfiun, který obklopují zvedající se vrcholky hor. Je doporučeníhodné se tu zastavit na občerstvení, dělají tu výborné domácí koláče a maso grilují přímo na terase. Naše cyklotúra pak vede zpět do Klosters lesní cestou po druhé straně údolí. Celkově měří 19 kilometrů a není nikterak náročná a dramatická, s výjimkou několika málo úseků a průjezdem kravským stádem.

Do odjezdu vlaku z Klosters do Davosu zbývá asi 20 minut, a tak v pohodě stíháme umýt kola – myčka je hned u nádraží při ústí freeridové arény Gotschna Freeride. S Davosem se loučíme obědem, na který si ještě vyjíždíme na konec údolí Dischmatal do vyhlášené restaurace Teufi. Kromě výborného jídla tu dělají vynikající domácí likéry z různých alpských bylin a plodů.

Sdílené stezky

Graubündenské trasy pro horská kola, zvláště v Davosu, vedou z velké části po pěších trasách, přičemž pěší turisté mají přednost. Ve Švýcarsku to funguje dobře. Dobrým tipem je mít na kole miniaturní kravský zvoneček, který má u turistů předejít infarktu z leknutí tím, že je již z dálky upozorní na blížící se bikery. Pěší pak stačí hezky pozdravit a poděkovat jim a sdílení stezek je naprosto bezproblémové.

Gotschna freeride

Tento horský trail je cosi jako snowpark pro lyžaře, je konstruován pro zkušené freeridery nejlépe na speciálních sjezdových kolech. Sjezd naplněný skoky a překážkami je dlouhý 6 kilometrů, z nichž 800 metrů vede po dřevěných lávkách. Začátek se nachází u horní stanice lanovky Gotschnabahn, která vede přímo od stanice vlaku v Klosters, kde je rovněž velké parkoviště. Na trati je umístěno přes 200 prvků, jako jsou ostré zatáčky, skoky a vlny, které provázejí freeridery mírným klesáním s cílem udržet konstantní rychlost bez šlapání. Technicky zdatní jezdci mohou vyzkoušet odvahu v 50 klopených zatáčkách a projet je bez brzdění. Pro ty nejlepší jsou pak určeny kombinace vysokých skoků, vln a dokonce kolmých zatáček. U některých překážek na trati si lze vybrat ze tří variant obtížnosti.

Tip na ubytování - HOTEL Kessler's Kulm

Zrekonstruovaný tříhvězdičkový hotel leží v části Davos Wolfgang. Současný pan domácí Kessler je již čtvrtou generací rodiny Kesslerů, která pečuje o hosty. Citlivě moderně zařízené pokoje jsou útulné a několikachodové večeře jsou gastronomickým zážitkem. Po sportu ocení většina hostů zcela novou prosklenou saunu v posledním patře hotelu, odkud se naskýtá nerušený výhled na okolní hory.

Tipy na cyklistiku ve Švýcarsku

Elektrokola ve Švýcarsku a funkční systém dobíjecích stanic

Ve Švýcarsku je velice rozšířená jízda na elektrokole. A vůbec ho nemusíte vlastnit. V mnoha sportovních obchodech si elektrokolo, a to samozřejmě i horské, můžete půjčit, dobít anebo jen vyměnit baterii, abyste hned mohli pokračovat v krasojízdě.

Bike hotely

Ve Švýcarsku lze využít sítě hotelů vybudované speciálně pro bikery. Co musí tzv. bike hotel umět? Musí disponovat umývárnou kol, dílnou, garáží pro bezpečné uskladnění kol či možností vyprat svým klientům cyklistické oblečení. Snídaňový bufet i večeře musí být vyváženy pro sportovce a v hotelu vám musí být schopni domluvit bikového průvodce.

Pitná voda po cestě

Ve švýcarských horách máte jednu velkou výhodu – nemusíte s sebou vozit velké zásoby tekutin, jelikož pitná voda je obvykle všude kolem. Jen pozor na pastviny, kde kvalitu vody mohou poznamenat stáda skotu.

---