úvod

Davos je jedna z velkých lyžařských značek Švýcarska. Jeho slávu tvoří nejenom lyžování, ale i další fenomény, nejvíc asi každoročně pořádané výroční zasedání Světového ekonomického fóra, které Davos učiní na několik dní hlavním terčem většiny světových médií. Slavný je třeba i hokejový tým HC Davos nebo artilerie tamních léčebných zařízení, které stály na startu jeho slávy a dodnes formují jeho specifickou tvář. Mohli bychom pokračovat dále, protože obsah množiny s označením Davos je v porovnání se všemi dalšími lyžařskými centry s jistotou nejširší. Davos totiž není jenom horské středisko. Je to skutečné město, dokonce nejvýše položené ve Švýcarsku. Město v horách ověnčené kol dokola parádním lyžařským terénem.

​

O tom, že to není jen nějaká formálně povýšená vesnice, svědčí třeba to, že Davos je po Churu hned druhá největší aglomerace kantonu Graubünden. V nadmořské výšce kolem 1 560 metrů žije na jedenáct tisíc obyvatel, kteří mají k dispozici hned dvě nádraží, hromadnou dopravu a veškerou další městskou infrastrukturu od obchodů přes úřady až třeba po sportoviště nebo pivovar.

Rozlehlé údolí kolem říčky Landwasser bylo prokazatelně osídleno už ve 12. století, jeho boom a následný přerod ve skutečné město nastal až ve století devatenáctém, kdy tu Alexander Spengler založil první léčebnu pro nemocné tuberkulózou. Spengler byl vůbec iniciátorem tamního pokroku, zasloužil se třeba o výstavbu železnice z Landquartu do Davosu. A byl to prý právě on, kdo představil Davosu první lyže! Každá byla jinak dlouhá a jedna měla špici okovanou mědí prý kvůli střetům s divokou zvěří… Pro všechny jeho průkopnické zásluhy dnes nese Spenglerovo jméno slavný hokejový turnaj. A když jsme u hokeje, byl to právě Davos, kde švýcarská reprezentace získala v roce 1935 svou první stříbrnou medaili z MS. Čechy tehdy potkala až ve finálové skupině a porazila je 4:0. Až do stříbrného MS 2013 to byl největší švýcarský hokejový úspěch.



Sláva místa a komfortní dostupnost byla mašinou na generování hostů, kterých bylo na počátku století tolik, že dali dohromady 700 tisíc noclehů! První horská dráha na Schatzalp byla proto postavena již v roce 1899. A rychle přibývaly další, až celé horské město obklíčily lyžařské areály. Dnes je středisko navíc definováno i oblastí Klosters (oficiální název Davos Klosters), takže v rámci jednoho skipasu nabízí vedle „svých“ areálů ještě jeden tamní. Přijedete-li tedy lyžovat do Davosu nebo Klosters, můžete si vybrat z těchto lyžařských míst: Parsenn, Jakobshorn, Rinerhorn a Pischa přístupné z Davosu a Madrisa dostupná z Klosters.

Pět v jednom - Parsenn, Jakobshorn, Rinerhorn, Pischa a Madrisa

Každý z pěti areálů je osobnost, byť pravda, největší zájem zaslouženě strhávají první dva jmenované, možná i proto, že jsou napojeny na samotné centrum Davosu.

Parsenn je nejrozlehlejší a sjezdovky a lanovky zasahují i sourozence Klosters. Není nijak speciálně vyprofilován, nabízí mix všeho možného lyžování od černých po dlouhé výletní turistické sjezdovky.

Jakobshorn má maličko sportovnější charakter a je zásadně jednodušší na orientaci, lyžuje se na jednom jediném kopci, zejména na jeho severních svazích, které padají zpět do Davosu.

Rinerhorn, poslední lyžařská zastávka náhorní plošiny, je oázou horského klidu s menšími parametry a obstarožní vybaveností oživenou dlouhou sáňkařskou dráhou nejen pro děti.

Madrisa zase nabízí vlastní genius loci odpovídající poměrům okolo níže položeného Klosters. Velká část areálu je vedena již v oblasti lesa, takže to může být i útočiště pro chvíle s nikoli ideálním počasím.

Šestým areálem, který ale nespadá pod jediný centrální skipas, je již zmíněný Schatzalp. Jeho stará sláva kdysi zanikla, protože nestačila konkurovat novým nárokům. Před několika lety ale došlo k rekonstrukci tradičního hotelu na Schatzalpu a v souvislosti s tím ožila i zubačka vedoucí k němu a několik sjezdovek s lanovkou nad ním. Je to čistě rekreační až staromilecký resort, modernizovaná ukázka toho, jak se kdysi v horách odpočívalo a sportovalo. Pokud to chcete zažít, musíte si zakoupit speciální jízdenku.

Běžecké lyžování

Ani to ale není vše. Davos je totiž jedním ze dvou nejslavnějších středisek Švýcarska pro běžecké lyžování. Denně čerstvé stopy se táhnou průsmykem od kraje ke kraji, skrze město samotné a kolem jeho jezer a odbočují i do divokých bočních údolí. Na stovce kilometrů upravovaných tratí pro oba styly včetně 2,5 km dlouhého osvětleného okruhu není potřeba platit.

Pokud máte rádi kombinaci sjezdovky – běžky, je pro vás Davos skoro povinným cílem.



TIPY Davos Klosters

Wellness Eau-là-là

Vodní centrum Eau-là-là je místo, které ohromí každého milovníka wellness, ostatně relaxace v termální vodě je i mimořádná regenerace. V příhodně pojmenovaném centru Eau-là-là najdete v každém patře něco, co pomůže s regenerací těla, ale navíc často osvěží i ducha a estetický cit způsobem svého provedení – bazény včetně termálního venkovního s všelijakými masážními proudy, saunový svět, kde lze vybírat z několika saun včetně jedné vytápěné hořícím dřevem… Mimořádný zážitek i dobrý poměr cena/výkon.

Poznejte Davos jinak

Lákalo by vás zažít východ slunce vysoko v horách, vyzkoušet si úpravu sjezdovek nebo sledovat práci horských záchranářů? V Davosu můžete, a to dokonce zdarma. Každodenní program, při kterém vás doprovodí místní průvodci, nese název Davos Klosters Inside.

Romantika v údolí Dischmatal

Pokud ucítíte potřebu nasát trochu romantiky, vyhledejte na mapě údolí Dischmatal a vydejte se na jeho samý konec. Tam najdete útulnou hospůdku s nabídkou všech možných alpských specialit od raclette a fondue po místní bylinné pálenky. Pěšky to je celkem slušný výlet, proto je lepší jet autem nebo si aspoň na zpáteční cestu vzít taxi. Mnoho hostů pak vyráží na až možná kýčovitě romantickou cestu do hospůdky na saních zapřažených za koněm, které vyrážejí přímo z Davosu.



NEJ Davos Klosters

Pivo z Monsteinu

V tomtéž vysokohorském údolí co Davos leží i malá horská víska jménem Monstein. Je mimořádná tím, že drží světový rekord ve spotřebě piva na obyvatele – prý ho tu jeden průměrně spotřebuje 800 litrů ročně (skoro čtyři a půl piva denně). Může za to tamní pivovar, který drží další nej – je nejvýše položeným pivovarem v Evropě, pivo se tu vyrábí ve výšce 1 627 m n. m.
Ačkoli detaily průzkumu neznáme, lze si domyslet, že místní spotřebu tu zvedají hlavně turisté, kteří přijíždí na ochutnávky. Ty probíhají v nejstarším dosud stojícím domě v obci, tamním hostinci pocházejícím už z roku 1644. Můžete tu „pít a jíst, co hrdlo ráčí, tak dlouho, dokud dokážete stát u barového stolku“.

Sjezd z vrcholu Weissfluhgipfel do Küblis

Jako královnu tratí jsme v těžké konkurenci vybrali sjezd z Weissfluhgipfelu do zapomenuté vesničky Küblis. Není to žádný padák, naopak pohodová turistická vyjížďka, kterou lze doporučit rodinám i seniorům. Na sedlo Weissfluhjoch vystoupáme třeba zubačkou Parsennbahn, mimochodem nejstarší lanovkou Davosu, a potom se posuneme ještě visutou lanovkou o další patro výš na vrchol Weissfluhgipfel do 2 844 metrů. Zde nás čeká jediný náročnější úsek sjezdu kteroukoli ze dvou variant tamní černé. Kdo se chce prudkým pasážím vyhnout, může startovat už z „jochu“, každopádně nesmíme promeškat odbočku na trať číslo 17 – to už je centrální červená, kterou si můžeme obejít odbočkou na o poznání přívětivější sjezdovku 24. Dílčí cíl je spodní stanice kabinkové lanovky Schiferbahn. Pozor, zde je poslední možnost informovat se o stavu sněhu v údolí – ačkoli se může zdát, že nahoře je ho dostatek, vzdálené údolí už může být holé. Dále sledujeme trať číslo 66 směr Küblis, kam nás nyní již lesem vede poklidná sjezdovka, která v létě slouží jako turistická cesta. Lyžařská jednosměrka končí na nádraží a zpět nevede žádný vlek, nezbývá tedy než počkat na vlak.





Přehled jednotlivých areálů


Parsenn

1 - Weissfluhgipfel
nejvyšší lyžařsky dosažitelný vrchol Davosu: dolů vedou dvě ostřejší černé a freeridové pole, kde se jezdilo i MČR ve freeridu

2 - Hauptertälli
modrá odpočinková trať, vedle níž se každoročně staví Igloo Dorf, městečko ze sněhu, kde se můžete občerstvit i přenocovat

3 - Strelapass
pokud se vydáte freeridovým traverzem vlevo nad tratí Hauptertälli, můžete se prosmýknout přes průsmyk Strelapass: přejezdový balkón může být exponovaný podle množství nafoukaného sněhu, ze sedla se pak dá pohodově, částečně freeridem, částečně po sjezdovce sjet na Schatzalp a dále dolů do Davosu

4 - Küblis
nejvzdálenější kout areálu: po dlouhatánském sjezdu (z Weissfluhgipfelu je to 13,3 km!) sednete na vlak a jede se zpět – doporučujeme jako poslední jízdu dne





Jakobshorn


1 - Jakobshorn
centrální vrchol kompaktního areálu zpřístupňuje převážně sportovní a carvingové sjezdovky

2 - Brämabüel
velmi strmý začátek (horní partie má sklon cca 60 %) a potom krásné a málo zalidněné sportovní sjezdovky

3 - Bolgen (dolní stanice)
snowpark s velkou U-rampou, živoucí dřevěná hospoda s après-ski a obří trampolínou

4 - Stadlersee
centrum pohody, opalování a odpočinku – v rámci tamní restaurace lze využít i venkovní vířivku, v blízkosti je i pěkný snowpark

5 - 2x ski-route
obě freeridové cesty vedou do bočních údolí Sertigtal a Dischmatal, odkud pak jezdí zpoplatněný autobus

6 - Sjezdy do údolí
odehrávají se spíše na lesních cestách, vše podstatné pro lyžaře je až ve druhém patře





Rinerhorn


1 - Rinerhorn
menší areál, kde nejsou sedačkové lanovky, ale pouze pomy, sjezdovky jsou vesměs pohodové a vystavené odpolednímu slunci

2 - Sáňkařská dráha
jednou z největších atrakcí místa je dlouhá sáňkařská dráha – klesá z horní stanice kabinkové lanovky paralelně s modrou sjezdovkou

3 - Freeride č. 1
když překonáte hřebínek u horní stanice vleku, otevře se obrovská freeridová mísa: po dlouhém sjezdu prašanem se napojíte na sjezdovku číslo 10 (je to asi to vůbec nejkrásnější, co zde lze podniknout)

4 - Freeride č. 2
sjet prašanem můžete i na druhou stranu kopce, do údolí Sertigtal – odtamtud pak lyžaře odváží autobus

5 - Černá č. 10
periferní černá sjezdovka je sportovní a zároveň vyhlídková a do civilizace se vrací po 1 000 metrech převýšení




Madrisa

1 - Madrisa
kompaktní areál nad Klosters nabízí obecně klidné lyžování mezi nemnoho dalšími lyžaři

2 - Schaffürggli
přehledné sportovní sjezdovky pro carvery i rekreanty

3 - Rätschenjoch
nejvyšší vrchol areálu, vyhlídkové místo a lyžařská křižovatka

4 - Červená č. 8
trať vede impozantním sportovně skloněným kotlem, přičemž lze dále pokračovat výletním sjezdem kolem hospůdek a dále po dlouhé dojezdové cestě až do Klosters

5 - Ski-route
bezpečná a vyhlídková ski-route (značená, ale neudržovaná trať) má převýšení přes 700 metrů




Praktické informace:

Doprava

  • Praha–Davos Klosters - 680 km (6.30 h)
  • Brno–Davos Klosters - 790 km (8.00 h)

Parkoviště

  • Jakobshorn, Parsenn a Madrisa – v blízkosti nástupních lanovek (5 CHF/den)
  • Klosters (1 CHF/hod.)
  • Rinerhorn a Pischa (zdarma)

Skibus

  • v rámci střediska – zdarma
  • z okolních obcí – doplatek dle vzdálenosti
  • vlak mezi jednotlivými areály – zdarma

Skipas (ceny pro sezónu 2019/2020)

  • skipas dospělí 1–6 dní: 69–351 CHF
  • skipas děti (6–12 let) 1–6 dní: 28–140 CHF
  • skipas mládež (13–17 let) 1–6 dní: 48–246 CHF

Servis


Občerstvení na sjezdovce

  • Bolgen (dřevěná restaurace, bar, živé après-ski)
  • Jatzhütte (horská chata s palmovou terasou a lehátky)
  • Gruobenalp (menší stylová horská chata)
  • Weissfluhgipfel (gurmánská restaurace)
  • a další chaty i samoobslužné restaurace

Après-ski

  • aquapark a wellness Eau-là-là (www.eau-la-la.ch), sauna, solárium
  • tenis, squash
  • velká ledová plocha (Dorf), 2x sáňkařská dráha, paragliding (Jatz), výlety pěší i na sněžnicích
  • restaurace, bary, disco i kasino, muzea

Ubytování

  • Davos-Dorf a -Platz, Klosters a několik vesniček v okolí:
    • hotely, apartmánové komplexy, jednoduché ubytovny
  • V Klosters a Davosu Dorf jsou i mládežnické ubytovny společnosti Swiss Youth Hostel, která poskytuje levnější, ale kvalitní ubytování.

Homepage: www.davos.ch/zima


Podrobné informace o středisku Davos Klosters


Počasí ve středisku Davos Klosters


Freeridové kempy v Davosu organizuje od roku 2008 SNOWfest. Vyzkoušejte freeride v doprovodu špičkových horských vůdců UIAGM.



Štítky: Graubünden