Jungfraujoch – vlakem mezi velikány

Píše se rok 1912 a ve dvoutisícové výšce, uvnitř hory Eiger byl slavnostně otevřen vrcholový úsek trati, vedený z nádraží Kleine Scheidegg. Na vlastní oči tak cestující mohli spatřit to, čeho se obávali i ti nejotrlejší horolezci.

Extrémní, severní, temná strana Eigeru byla jejich strašákem. I když vlaky už několik let brázdily místní železnici, horolezci stále s horou prohrávali. Podařilo se jim ji zdolat až 18. června 1938.

Pohled horolezce

I při projížďce vlakem se můžete na chvilku ocitnout v kůži horolezce. Cestou nahoru jsou na železnici vybudované dvě vyhlídkové zastávky s vytesanými okny ve skále. Z té nižší stanice Eigerwand (2 865 metrů) se za příznivého počasí můžete rozhlédnout po kraji očima alpinisty. V druhé stanici Eismeer (3 160 metrů) můžete třeba skrze okno vidět ledové moře mezi Eigerem a Mönchem. Celá jízda železnicí na vrchol zabere více než dvě hodiny a překonáte při ní 2 887 metrů převýšeni.

Železnice na Jungfraujoch je nejvýše položenou železnicí v Evropě. Koleje tu končí ve výšce 3 454 metrů v útrobách ledovce. Na denní světlo, o 117 metrů výše, vás vyveze nejrychlejší švýcarský výtah. Na vyhlídkové terase vědecké observatoře Sphinx v nadmořské výšce 3 571 metrů se před vámi otevře překrásné panorama trvale zasněžených vrcholů Mönch a Jungfrau.

Kousek opodál uvidíte i nejdelší ledovec v Alpách - Aletschský ledovec. K němu můžete i sestoupit a užít si třeba jízdu na nafukovacích kruzích SnowTubing nebo sjet zavěšeni na kladce po 250 metrů dlouhém laně atrakce zvané Tyrolienne.