Švýcarská lyžařská střediska totiž nejsou hyperrozsáhlá moderní monstra, plánovitě propojená panelákovými vesnicemi, nýbrž s citem a nejhlubší láskou vystavěná tradiční střediska. Kladou důraz na harmonické sladění krajiny a potřeb turistů a přitom garantující funkčnost a spolehlivost služeb, sněhovou jistotu, krásné terény pro lyžaře i širokou nabídku pro nelyžaře.

Ochrana přírody na prvním místě

Ve Švýcarsku se slova ochránců přírody berou velice vážně, a tak se fandové nových terénů asi ničeho velkého nedočkají. Novinky se odehrávají spíše na poli modernizace a zvyšování přepravní kapacity lanovek a vleků. Kvalita přepravních zařízení i sjezdových tratí ve Švýcarsku vyhoví i velmi náročným kritériím. "Turistický průmysl" se již dávno stal součástí, ba spíše základem švýcarského všedního života, a dokonale fungující infrastruktura je vlastně samozřejmostí. Lyžaře očekává i vysoká kapacita ubytovacích možností - od exkluzivních hotelů, stylových penzionů až po jednoduché ubytovny. Vše je ve Švýcarsku budováno s úctyhodným citem pro zachování romantického rázu švýcarského venkova, bez brutálních zásahů do harmonie krajiny.

Švýcarská lanovková nej

Dokonalost proslulého systému švýcarské dopravy a touhu vyniknout v modernosti a nápaditosti lanovkové přepravy dokládají následující rekordy:

Nejstarší

Nejstarší horskou dráhou Evropy je dráha Vitznau-Rigi. Do provozu byla uvedena v roce 1871.

Nejvyšší

Ve výšce 3 821 m se nachází horní stanice kabinové lanovky vedoucí z Zermattu na Kleines Matterhorn. Nejvýše položenou stanicí metra na světě je konečná stanice Metra Alpin na Mittelallalinu ve výšce 3 456 m.

Nejdelší

Nejdelší kabinová lanovka v Evropě měří 6.240 m a vede z Grindelwaldu na Männlichen.

Nejstrmější

Nejstrmější dráhou je zubačka s Alpnachstad na Pilatus-Kulm se 48% stoupání.

Největší

Největší a navíc dvouposchoďová je kabinová lanovka ze Samnaun na Alp-Trida, pojme 180 cestujících a tvoří spojení s grandiózní rakouskou oblastí Ischgl. Kapacitu 150 cestujících má další kabinová lanovka JUMBO, vedoucí na Mont-Fort u Verbier.

Nejneobvyklejší

Kabiny lanovky Titlis-Rotair se otáčejí během jízdy kolem vlastní osy. Z kabin lanovky Gemmibahn můžete na bungee laně seskočit do hloubky 300 m a z kabin lanovky Schilthornbahn 180 m. V kabinách lanovky Les Diablerets-Isenau a Grachen-Seetalhorn se během jízdy servíruje kulinářská specialita - fondue.

Nejdokonalejší

Nejdokonalejším dopravním systémem je síť veřejné dopravy ve Švýcarsku.

Vyvrcholením dovolené ve Švýcarsku je panoramatický výlet po věhlasných švýcarských železnicích, z nichž nejslavnější jsou:

Glacier Expres, spojuje Zermatt se St. Moritz a vede přes 291 mostů a skrz 91 tunelů,
Bernina Expres projíždějící krajinami s vysokohorským i středozemním klimatem, oblíbený je též Vilém Tell expres a Expres Golden Pass.

Dveře k neomezenému poznání fascinující spolehlivosti a vyhlášené švýcarské přesnosti ve všech druzích dopravních prostředků vám otevře univerzální jízdenka SWISS PASS, jejíž uplatnění umožní komfortnější cestování než vlastním vozem na zasněžených alpských silnicích.

Lyžařské regiony Švýcarska se většinou rozdělují do pěti lyžařských oblastí. Směrem od západu k východu to jsou: Berner Oberland, Wallisa západošvýcarské Alpy, centrální Švýcarsko, východní Švýcarsko a kanton Graubünden. K nim lze ještě připočítat Lichtenštejnsko.

Berner Oberland

První lyžaři zde byli Angličané, a to již na přelomu tohoto století. Od té doby se z Berner Oberland, ležícího jižně od Bernu, vyvinula jedna z nejoblíbenějších a nejtradičnějších lyžařských oblastí Švýcarska. Krásu zdejší krajiny vyzdvihuje zejména slavné "trojhvězdí": vrcholy Eiger,Mönch a Jungfrau, na jejichž úpatí naleznete střediska Grindelwald, Wengen, Mürren se širokou nabídkou velmi zajímavých lyžařských terénů o celkové délce více než 300 km, vyhledávaných především středně a velmi náročnými lyžaři. Jedna z nejtěžších závodních sjezdových tratí vede z Lauberhornu do Wengenu, na ní se každoročně pořádá Světový pohár ve sjezdu mužů. Raritou je zubačka, vedoucí ze stanice Kleine Scheidegg až do sedla Jungfraujoch, kde se ve výšce 3454 m můžete kochat nádherným pohledem na čtyřtisícové vrcholy, ale také pocitem, že jste dosáhli nejvýše položené železniční stanice v Evropě. Lehčími tratěmi, ale neméně krásnou přírodou se pyšní "Gstaad Super Ski Region" na západě Berner Oberland. Gstaat je příkladem luxusního střediska, vyhledávaného lyžařskou smetánkou, které si ale přesto udrželo venkovský ráz. Největší lyžařský revír Berner Oberland leží mezi oběma lyžařskými oblastmi: navzájem propojená střediska Adelboden a Lenk s pěknými tratěmi.

Wallis a západošvýcarské Alpy

Komplikovanější doprava do poněkud odlehlejší části Alp se návštěvníkům ze severu může vyplatit: jistota kvalitní sněhové pokrývky a pěkného počasí je zde statisticky vyšší, než na sever od tohoto alpského hřebenu. Přírodní scenérie Wallisu jsou vskutku jedinečné. Pokladem kantonu jsou jeho čtyřtisícovky - na jih od řeky Rhôny, která tvoří osu kantonu, se jich vypíná největší počet z celých Alp (34)! Největší pýchou jsou krásný Matterhorn (4478 m) a Monte Rosa (4634 m) a na severu, v Bernských Alpách potom velikány Jungfrau (4158 m), Eiger (3970 m) a spousta dalších. Vedle Horního Engadinu si právě zde zalyžujete v nejvýše položených lyžařských střediscích. Výkonní lyžaři a milovníci skutečně vysokohorského prostředí si zde přijdou na své. Kdo hovoří německy, ten se domluví v severní části Wallisu, jinde jedině francouzsky. Můžete zde zažít lyžování nevídaných dimenzí, a to v největším lyžařském středisku v Evropě: Les Portes du Soleil neboli Brány k slunci. Rozprostírá se jižně od Ženevského jezera, na švýcarsko-francouzských hranicích a vedle překrásných horských panoramat skýtá lyžařům 700 km tratí!!! Impozantní systém zimních středisek představují střediska, zapojená do lyžařského regionu Les Quatre Valées, tedy čtyři údolí s téměř čtyřmi stovkami km sjezdových tratí. V ledovci obklopeném údolí leží známé středisko Saas-Fee, kdysi skromná vesnička s velmi těžkým živobytím. To platí ostatně o řadě dnes pompézních středisek, jako např. o Zermattu.

Vierwaldstätter See

Lyžařské revíry pěti kantonů kolem jezera Vierwaldstätter See v srdci Švýcarska, tedy na jih od Luzernu, jsou méně rozsáhlá, ale nabízejí členité a zajímavé terény pro různě výkonné lyžaře. Lyžařská střediska v centrálním Švýcarsku jsou ideální skrýší před snobskou společností a celým tím falešným turistickým kýčem Wallisu, Berner Oberlandu a Engadinu. Známá je původně klášterní vesnička Engelberg, dnes hypermoderní středisko, kde je možné i letní lyžování na Titlisu (3239 m), z něhož vede nejdelší trať oblasti (12 km), a Andermatt, ležící na cestě k průsmyku sv. Gottharda. V Andermattu se učil lyžovat pozdější olympijský vítěz ve sjezdu v r. 1972 Bernhard Russi. Z téměř třítisícového Gemsstocku nad vesnicí lze vychutnat kruhový rozhled na více než 600 alpských vrcholů. Cesta dolů je slastí pouze pro lyžařskou špičku: černá sjezdovka do Andermattu měří 8,5 km s převýšením 1520 m a je značně náročná.

Tak jako Wallis, lze považovat i největší kanton Švýcarska, Graubünden, za „střechu Evropy."

Dodnes se tu hovoří třemi jazyky: švýcarskou němčinou (pochopitelně okořeněnou graubündenskými specialitami), dochovanou rétorománštinou a v jižních údolích italštinou. Nejdůležitější lyžařské oblasti leží v centru kantonu (Davos, Arosa, Klosters, Lenzerheide). V údolích Rýna si zalyžujete ve střediscích Flims-Laax, Disentis, Sedrun. Světově proslulá jsou i střediska Horního Engadinu: pompézní Sv. Mořic, Pontresina, Silvaplana a Dolního Engadinu: Scuol a bezcelní Samnaun, napojení na rakouské lyžování snů v Ischglu. Lyžařské terény zde nabízejí vše, po čem jenom může lyžařské srdce toužit. Graubünden patří bezesporu k přírodně a kulturně nejvzácnějším oblastem celých Alp.

Mezi městem Chur v Graubünden a Bodamským jezerem se rozprostírá líbezná předalpská krajina, kterou mnozí bez povšimnutí proletí po dálnici do jižnějšího Graubünden. Neprávem. Východošvýcarská střediska Obertoggenburg, Unterwasser a Alt St. Johann rozlehlostí sice pokulhávají za svými "alpštějšími" kolegy, ale co do pohody a nenucenosti je jistě předčí!

Do 2000 metrů můžete dokonce lyžovat i v reliktu evropských feudálních států, knížectví Lichtenštejnském, obklopeném Švýcarskem a Rakouskem. Zdejší středisko se jmenuje Malbun - Steg a zahrnuje 21 km nepříliš dlouhých sjezdovek, na kterých bývá poměrně živo od prosince až do dubna.

Autor: Irena Špringlová - majitelka sportovní CK TRIP