Ve Švýcarsku je skialpinistická sezóna různorodá a díky výraznějším teplotním výkyvům v posledních letech může být i trochu nevyzpytatelná. Obecně však platí, že skialpové aktivity lze (po ověření podmínek) provozovat celou zimu s tím, že vrcholná skialpinistická sezóna je v březnu a dubnu.

Kantony ideální pro skialp

Nejlepší skialpové možnosti jsou v kantonech Wallis/Valais, Tessin/Ticino a Graubünden. Obecně ale platí, že s výjimkou rovinatých kantonů lze ve všech hornatých provozovat skialpinistické aktivity různé obtížnosti. Na krátké výlety po práci nebo na půl dne stačí i nižší dvoutisícové vrcholy, u nichž lze v pozdním jaře využít k nástupům v některých případech dojezdy sjezdovek, na nichž obvykle leží dost sněhu do konce dubna.

Vrcholy nad tři tisíce metrů vyžadují obvykle alespoň dva dny, které mohou být rozděleny tak, že první den se vystoupí na chatu a přespí se tam. Druhý den brzo ráno se potom pokračuje na zvolený vrchol a následně se sjede až úplně do údolí. V případě ledovcových túr je vhodnější výlety prodloužit na více dnů ať už ve formě přechodu mezi chatami (nejenom světoznámá Haute Route) nebo k hvězdicovým výletům na vrcholy kolem jedné chaty.



V hlavní skialpinistické sezóně je nutná rezervace ubytování na chatách. Chaty mohou být o víkendu přeplněné, a proto je vhodnější se v nejpopulárnějších oblastech pohybovat v pracovních dnech. K ubytování patří na chatách večeře, případně i polopenze, takže je možné chodit během výletů bez velké zátěže zásobami jídla. Samozřejmě, že kromě klasických horských chat jsou ve Švýcarsku i bivaky – typickým příkladem je bivak Musso přibližně 600 výškových metrů nad chatou Valsorey (3030 m) v jižní stěně masívu Grand Combinu (4314 m). Tento bivak se míjí při klasické variantě přechodu Haute Route z Chamonix do Zermattu.

Snadno dostupné čtyřtisícovky nad Saas Fee

V případě zájmu o první výstupy a sjezdy z výšek nad čtyři tisíce metrů je ideální Saas Fee, resp. chata Britannia (3030 m). V okolí chaty jsou čtyřtisícové Allalinhorn (4027 m), Strahlhorn (4190 m), Alphubel (4206 m) a náročný Rimpfischhorn (4199 m). Normálka na Allalinhorn je zřejmě nejčastěji chozená trasa na alpskou čtyřtisícovku (společně s normálkou na Breithorn), takže se může stát, že za krásného víkendového počasí tam budou davy lidí. Kromě těchto čtyř vrcholů je v okolí chaty Britannia řada menších kopců, takže za ideálního počasí je okolo chaty co dělat na lyžích minimálně na 4-5 dnů.

Impozantní vrcholy nad Bourg St. Pierre

Nedaleko švýcarsko-francouzských hranic nad Bourg st. Pierre (cca 1700 m) se nad údolím Valsorey nachází několik vrcholů, z nichž dva – Mont Vélan (3726 m) a přes údolí o šest šest metrů vyšší Grand Combin (4314 m) stojí za úvahu pro skialpinistický výlet. K údolí Valsorey je možné se dostat snadno z Martigny přes Orieres do Bourg St. Pierre. Odtud už se na jaře šlape pěšky nad potokem Valsorey na začátek sněhu. Po sněhu potom dále údolím až k rozdvojení cest ve výšce necelých 2200 metrů, odkud se odbočuje na jih. Prvním cílem pro výstup na Mont Vélan je stejnojmenná chata Vélan (2642 m) na bočním hřebenu. Po přespání na chatě je „zbývajících“ tisíc výškových metrů čistě ledovcová túra přes ledovec Valsorey až na vrchol Mont Vélan. Ledovec je přerušen rozsáhlými oblastmi séraků, které je nutné obcházet



Autor: Jan Pala
Skialpinistickým aktivitám se věnuje dvě desetiletí od Kanady přes Evropu, Blízký východ až po východní Asii (Japonsko, Kamčatka). Je autorem knihy Hory a sníh (Jan Pala, Iva Filová a kol., Epocha 2010) a spoluautorem knihy Horolezecká abeceda (Tomáš Frank, Tomáš Kublák a kol., Epocha 2007). Skialpinismus propaguje od metodiky přes kurzy až po přednášky.