Freeridové kurzy: Engadin a Engelberg s Robinem Kaletou
foto: archiv Robina Kalety

Freeridecamps.cz jsou freeridové kurzy, na kterých se klienti učí jak rozpoznat lavinový svah, orientovat se lavinových předpovědích, jak lokalizovat a vykopat lavinové oběti, jak zlepšit svou lyžařskou techniku ale především jak najít a užít si prašan. Zkrátka vše, co s freeridem souvisí.

Zkušení freeridoví koučové předávají své dlouhými lety praxe nabyté zkušenosti a vytvářejí svým přístupem pozitvní atmosféru při těch nejkrásnějších sjezdech. Každý večer je potom vyplněn tématickými přednáškami, videokoučinkem a slideshow profesionálních fotografů těch nejhezčích fotografií uběhlého dne.

Kam se ve Švýcarsku nejvíce jezdí?

Mezi jejich oblíbené destinace patří Švýcarský Engelberg, který je mekkou nekonečně dlouhých sjezdů s velmi snadným přístupem. Přanádherné legendární sjezdy jako Laub, Galtiberg, nebo Steinberg jsou dostupné přímo z lanovky a s dostatkem zkušeností je možné najít čisté linie i dlouho po sněžení. Nadmořská výška i relativní uzavřenost před větrem zaručuje vynikající podmínky velkou čast zimy. Ne nadarmo se sem rádi vracíme už přes 10 let.

Údolí Engadinu je Švýcarská perla. Jsou zde ta nejznámější střediska jako Diavolezza, nebo Svatý Mořic. Nejvíce času ale trávíme na hoře Corvatsch. Všechny druhy svahů, sklonů i obtížnosti nabízejí freeriderům nevyčerpatelné možnosti. Nikde jinde v Evropě jsme nezažili jako tady počasí, kdy současně sněží a svítí slunce. Z hory Corvatsch se dá sjíždět na všechny strany a cílová údolí můžeme měnit prakticky každý den.

Ptali jsme se Robina Kalety, jak na to

Na podrobnosti o kurzech a problematiku freeridu jsme se dotazovali pořadatele freeride kempu, Robina Kalety.

Můžu se kurzu zúčastnit i když jsem úplný začátečník, anebo musím mít už dostatek zkušeností? Mohou se kurzu zúčastnit i děti?

Naše kempy jsou v podstatě pro každého, koho baví, zajímá, nebo láká freeride a chce se ať už něco naučit, nebo zdokonalit. Máme samozřejmě různé programy - technické kempy, kde se věnujeme zejména na sjezdovkách a v jejich přilehlém okolí zlepšování techniky a její adaptaci na terén - ty jsou zejména na podzim a opravdu pro každého. Od ledna potom začínám freeridové programy - tam už je potřeba zvládnout alespoň zatáčku v prašanu, cítít se v pohodě v boulích a být trochu ve formě. I tyto programy máme ale v různých obtížnostech. Vrcholem naší sezony - tedy hlavně pro naše děti, je rodinný kemp. Rodič/e si freeridují, zatímco o děti je postaráno instruktorem. Na závěr dne se obvykle všichni potkáme a jedeme i s dětmi vláček nějakým mírným prašánkem - prostě sranda.

Kdo jsou lektoři v běžném životě?

Otcové od rodin, zkušení freerideři, kteří tento sport milují se vším všudy a hlavně výborní kluci, které naplňuje předávání zkušeností a vytváření skvělé atmosféry.

Jak probíhá běžný den kurzu? Pokud se tomu dá říkat běžný den? :)

Ráno vstanem, vysmahnem na svah. Tvrdá a dynamická rozvička za zvuku naší oblíbené buď tux tux hintertux, nebo nějaké jodlovačky a pak dle počasí pomalu zpracováváme okolní prašan, což dle únavy kemperů prokládáme tréninkem vyhledávání lavinových obětí, plužením na sjezdovce, svačením, občas lehkým pošlápnutím za čistou lajnou, focením, testy stability sněhu atd. Dokud všechno nerozjezdíme...

Jak dlouho se věnuješ výuce freeridové problematiky?

Hmm naše kempy už běží 7 let, ale předtím jsem už koučoval na mnoha různých kempech a podobných akcích. Nicméně pořád se učím a pronikám hlouběji do freeridu. Tím jak své zkušenosti předávám dál jsem se toho vlastně naučil daleko víc, než za celou svou závodní freeridovou karieru.

Jaké byly tvé úplné začátky na lyžích?

V Beskydech na mé domácí sjezdovce, která je pořád mou nejoblíbenější, jsem díky rodičům dělal první lyžařské a postupně i ofpistové krůčky. Tam jsem potkal Romana Heczka, poté i Filipa Paseku a od té doby jsme spolu někdy častěji a někdy méně často brázdili svahy Čech, Slovenska, Evropy i Aljašky. Tam to všechno začalo.


Autor: Michal Kroužel