Rigibahn – první evropská ozubnicová železnice
foto: Radim Polcer

Oblast kolem Lucernu je proslulá řadou vyhlídkových vrcholů. Mezi ty nejnavštěvovanější patří bezesporu vrchol Rigi, který se může pyšnit významným prvenstvím – první horskou ozubnicovou železnicí v Evropě.

Inženýr Niklaus Riggenbach (1817–1899) patřil k první generaci švýcarských průkopníků železnic a horských drah. Již v roce 1863 si v Paříži nechal patentovat svůj vynález ozubnicové parní lokomotivy a ozubnicové trati, vybavené uprostřed mezi kolejnicemi žebříčkovou, tzv. Riggenbachovou ozubnicí k překonání sklonu trati až 250 ‰. O světové prvenství ho sice připravil jistý Silvester Marsh, který ve státě New Hampshire (USA) v roce 1869 vybudoval na Mount Washington první ozubnicovou dráhu na světě, ale jen o něco málo později se 1 797 metrů vysoká hora Rigi stala cílem první ozubnicové dráhy ve Švýcarsku a na evropském kontinentu vůbec. Dobový tisk využíval podobu obou jmen a palcovými titulky hlásal, že „Riggenbach chce na Rigi“.


V dopravním muzeu Verkehrshaus v Lucernu je vystavená nejstarší provozuschopná parní ozubnicová lokomotiva světa, vyrobená v roce 1873 pro Vitznau-Rigi-Bahn


Jako první se začala stavět dráha na Rigi z jihozápadní strany z obce Vitznau ležící přímo na břehu jezera Vierwaldstättersee v nadmořské výšce 435 m n. m. V květnu 1871 byl otevřen první úsek dráhy Vitznau-Rigi-Bahn (VRB) z Vitznau do stanice Staffelhöhe. Již o dva roky později zahájil provoz i navazující úsek až k horní stanici Rigi Kulm kousek pod samotným vrcholem Rigi. Celá dráha tak dosáhla délky téměř 7 kilometrů.


Stanice ve Vitznau leží v bezprostřední blízkosti jezera Vierwaldstättersee, takže je zde snadná možnost přestupu na loď


V roce 1873 byla zahájena výstavba druhé ozubnicové dráhy směřující na Rigi, tentokrát ze severovýchodní strany z dvojměstí Arth-Goldau z nadmořské výšky 543 m n. m. Ještě v roce 1874 byl otevřen krátký úsek mezi obcemi Arth a Goldau a konečně 4. června 1875 dosáhla dráha Arth-Rigi-Bahn (ARB) vrcholové stanice Rigi Kulm a celkové délky 8,55 km. V první polovině 20. století pak probíhala postupná elektrifikace obou zubaček.

Horní stanice Rigi Kulm – modrobílá souprava náleží dráze Arth-Rigi-Bahn, červenobílá pak Vitznau-Rigi-Bahn


Společným znakem obou drah je využití ozubnicového systému žebříčkové Riggenbachovy ozubnice. Společné je i použití tzv. normálního rozchodu (1 435 mm) a také vedení trasy obou drah mezi stanicemi Rigi Staffel a Rigi Kulm, kde vedou obě koleje paralelně vedle sebe. Více než jedno století provozovaly obě dráhy navzájem si konkurující společnosti a obě trati proto ani nebyly navzájem propojeny. Teprve sloučením společností Vitznau-Rigi-Bahn a Arth-Rigi-Bahn v roce 1992 vznikla jedna společnost Rigi Bahn a současně bylo ve stanici Rigi Staffel vybudováno kolejové propojení obou drah. Dříve se také obě dráhy striktně odlišovaly podle barvy vozů - dráha Vitznau-Rigi-Bahn s vozy v červeném, případně červenobílém barevném provedení a dráha Arth-Rigi-Bahn zase v modrobílém. Po sloučení obou zubaček lze občas vidět na „modré“ trati červené vozy a naopak. Technickou raritou na těchto ozubnicových drahách je speciální flexibilní výhybka, které zde byla poprvé instalována v roce 2000 a v současnosti ji zde nalezneme již na šesti místech. Na rozdíl od standardních výhybek se zde při přestavování ohýbají celé kolejnice a ozubnicové lamely.

Pohled na speciální flexibilní výhybku ve stanici Rigi Kaltbad

V roce 1968 přibyla třetí možnost spojení na Rigi, a to visutou kyvadlovou lanovkou z obce Weggis s následným přestupem na zubačku ve stanici Rigi Kaltbad. Jízda touto lanovkou, která na začátku 90. let dostala moderní prosklenné panoramatické kabiny, je díky překrásnému výhledu na jezero Vierwaldstättersee velkým zážitkem. Městečko Weggis je oblíbené díky svému unikátnímu podnebí, protože hřeben Rigi ho chrání před chladným počasím a Weggis tak má vlastní subtropické mikroklima, kde zcela přirozeně rostou palmy, fíky a magnólie.

Visutá kyvadlová lanovka Weggis – Rigi Kaltbad


Jen pár výškových metrů od horní stanice obou ozubnicových drah je skutečný vrchol Rigi s televizním vysílačem a hotelem Rigi Kulm. Kromě překrásného výhledu na jezera Zugersee a Vierwaldstättersee, které leží na rozhraní čtyř kantonů a s rozlohou 113 km2 je čtvrtým největším jezerem ve Švýcarsku, jsou odtud za pěkného počasí dobře vidět i Bernské Alpy se zasněženými a zaledněnými vrcholy čtyřtisícovek Eiger, Mönch a Jungfrau.

Vrchol Rigi Kulm s televizním vysílačem a hotelem Rigi Kulm


Turistům je v oblasti Rigi k dispozici 120 kilometrů značených tras. Milovníci adrenalinu jistě ocení lanový park v nedaleké obci Küssnacht, který disponuje sedmi trasami s celkovou délkou 4 km. Nevšedním tipem na ubytování je horský hotel Rigi Kaltbad s malými lázněmi, ležící v bezprostřední blízkosti stejnojmenné stanice ozubnicové dráhy z Vitznau a také horní stanice visuté lanovky z Weggis.

Horský hotel Rigi Kaltbad