Malé lanovky v údolí Engelbergtal
foto: Radim Polcer

Nejtypičtějšími lanovkami kantonů Obwalden, Nidwalden a Uri v okolí jezera Vierwaldstädtersee (Lucernského jezera) je kromě několika velkých a známých lanovek jako Titlis, Stanserhorn, Pilatus nebo Klewenalp i velké množství malých, většinou původně čistě hospodářských lanovek. Řada z nich je v táhlém údolí Engelbergtal.


Některé z těchto lanovek se mohou pyšnit dlouhou historií, která sahá až do počátků minulého století. To ovšem v žádném případě neznamená, že by tyto lanovky nebyly bezpečné – v průběhu let byly mnohokrát modernizovány a dnes jsou vybaveny potřebnou zabezpečovací technikou, která umožňuje také přepravu turistů. Většinou se jedná o kyvadlové lanovky s kabinami pro 4 až 8 osob.


Už při jízdě kyvadlovou lanovkou Dallenwil – Niederrickenbach se naskýtá pěkný výhled do údolí – naproti východní svah známého Stanserhornu


Největší koncentrace těchto malých lanovek je v okolí obce Dallenwil na začátku údolí Engelbergtal. Téměř dva a půl kilometrů dlouhá kyvadlová lanovka Dallenwil – Niederrickenbach má sice po několika rekonstrukcích charakter klasické lanovky s 30místnými kabinami, první její předchůdkyní z roku 1911 však byla jednoduchá hospodářská lanovka. Dnes tato lanovka zpřístupňuje kromě celé řady turistických tras a horské obce Maria Rickenbach také stejnojmenný benediktinský klášter na svazích hory Musenalp. Nahoře na ni bezprostředně navazuje 1,4 km dlouhá kyvadlová lanovka Niederrickenbach – Musenalp se čtyřmístnými kabinkami, která už bezesporu patří do výše zmiňované skupiny malých hospodářských lanovek. V dolní stanici není žádná obsluha, a tak pokud chceme zahájit jízdu, drážním telefonem s klikou zavoláme obsluze v horní stanici a nastoupíme do malé modré kabiny. Jízdné se pak platí při výstupu. Nahoře můžeme ochutnat místní speciality v restauraci u horní stanice nebo výborné sýry z místní sýrárny.


Malá kabina lanovky na Musenap před dolní stanicí


Další lanovkářská specialita se nachází asi 20 minut pěší chůze od horní stanice lanovky z Dallenwilu. Jde o tzv. pulzační sedačkovou lanovku Alpboden – Haldigrat, která byla rekonstruována z klasické neodpojitelné lyžařské sedačkové lanovky a nyní má na necelé dva kilometry dlouhé trase rozmístěny čtyři čtyřčlenné skupiny vozů, které tvoří vždy dvě až tři dvoumístné sedačky a jeden až dva nákladní vozíky. Výhodou je vyšší dopravní rychlost oproti klasickým neodpojitelným sedačkovým lanovkám, nevýhodou pak poměrně nízká přepravní kapacita, která ovšem na Haldigratu plně postačuje. I zde začíná množství turistických tras, občerstvit se můžeme v místní restauraci. V zimě je Haldigrat vyhledáván především freeridery. V této oblasti se nachází také celá řada malých čistě nákladních lanovek, na nichž je přeprava osob samozřejmě zcela vyloučena.


Z horní stanice na Haldigratu je pěkný výhled na údolí Engelbegtal


Pokud se vydáme hlouběji do údolí Engelbergtal, narazíme na dvojici na sebe navazujících kyvadlových lanovek Mettlen – Rugisbalm (délka 808 m) a Rugisbalm – Lutersee (délka 1 649 m). Tyto lanové dráhy s čtyřmístnými kabinami s korbou pro náklad nebo zavazadla už ani po celkové modernizaci nemohou zapřít svůj původ v historických hospodářských lanovkách. Technickou lahůdkou je zavěšení kabin na dvou závěsech (namísto obvyklého jednoho), což přináší nezvyklé kývání kabiny při přejezdu podpěr. Toto řešení bylo a dosud je u hospodářských lanovek naprosto běžné a přináší větší stabilitu při jízdě. Pro obsluhu obou úseků stačí jediný strojník v mezistanici, ve které jsou zároveň umístěny také oba pohony. Horní stanice leží doslova uprostřed krásných vysokohorských luk s výhledy na masív Titlisu a vydat se odtud můžeme např. k jezeru Lutersee.


Od horní stanice lanovky Rugisbalm ‒ Lutersee je za pěkného počasí na dohled světoznámý vrchol Titlis


Tip: Prospekt s přehledem lanovek provozujících veřejnou dopravu cestujících v kantonu Nidwalden, kromě těch světoznámých také malých hospodářských lanovek, najdete na zde.

Radim Polcer a Roman Gric